Směřování Španělska se může otočit. Levicový premiér mobilizoval s potraty a eutanázií

Španělé v neděli v parlamentních volbách rozhodnou o tom, zda se po pěti letech levicové vlády Pedra Sáncheze vrátí k moci konzervativní Lidová strana (PP). Ta má podle průzkumů větší šance zvítězit než Sánchezovi socialisté, vládnout ale zřejmě nebude moci sama a bude potřebovat podporu pravicové strany Vox. Premiér Sánchez mobilizuje voliče pomocí kulturních válek, staví se do role ochránce práva na potrat či eutanázii.

Španělské volby do dvoukomorového parlamentu se poprvé konají v červenci, navíc za extrémních veder, což může ovlivnit volební účast. Volby se původně měly konat koncem roku, nejspíš v prosinci, ale premiér Sánchez je překvapivě uspíšil po květnové porážce své strany v regionálních a místních volbách, v nichž bodovali právě lidovci.

Navzdory průzkumům ale může jedenapadesátiletý Sánchez opět překvapit. Do čela vlády usedl v roce 2018, kdy se mu podařilo sesadit premiéra, tehdejšího šéfa lidovců, Mariana Rajoye. Bylo to poprvé od pádu diktatury v roce 1975, kdy španělští poslanci vyslovili vládě nedůvěru. Sánchezovi tehdy pomohla korupční kauza regionálních politiků PP, ale také hlasy katalánských separatistů či baskických nacionalistů. Spor Madridu s Katalánskem za jeho vlády postupně utichl. Katalánským politikům odsouzeným kvůli neústavnímu referendu z roku 2017 Sánchezova vláda před dvěma lety udělila milost a prosadila také úpravu trestných činů vzpoury, za niž byli katalánští separatisté v roce 2019 odsouzeni.

Sánchez uzavřel po volbách v listopadu 2019 koaliční dohodu s radikálním levicovým lídrem Pablem Iglesiasem, šéfem nyní už neexistující formace Unidas Podemos. Tato vláda bývá označována za  nejprogresivnější v historii země, mimo jiné proto, že v ní bylo víc žen než mužů a že prosadila reformy v oblasti práv žen a komunity LGBT+. Jedna z nich, která měla zpřísnit postih sexuálních deliktů, musela být upravena poté, co kvůli ní byly naopak sníženy tresty za sexuální násilí stovkám odsouzených. Zákon přezdívaný „jen ano je ano“ totiž také smazal rozdíl mezi sexuálním zneužitím a sexuální agresí.

Sánchez, který v průzkumech zaostává, se v předvolební kampani zaměřil na kulturní války, které zuří v celé zemi. Snažil se mobilizovat levicové voliče proti hrozbě, že pravice zruší těžce vydobytá práva, například na potraty a eutanazii. Velká část voličů je ale na Sáncheze rozzlobena kvůli již zmiňovanému zákonu, který snížil tresty za sexuální násilí.

Protikandidát Feijóo

Šanci stát se po volbách novým španělským premiérem má jedenašedesátiletý Alberto Núňez Feijóo, který Lidovou stranu vede teprve od loňského dubna a který byl do loňska 13 let předsedou regionální vlády v Galicii. Feijóo v kampani tvrdil, že nesestaví koalici s protiimigrační stranou Vox. Jenže bez její podpory se zřejmě neobejde. Podle místních médií se bude Feijóo snažit vyjednat pouze tichou podporu, tedy aby se poslanci Vox při hlasování o důvěře jemu jako premiérovi zdrželi. Lídr strany Vox Santiago Abascal má ale jiné představy a v kampani dával najevo, že jeho strana by do vlády šla, podobně jako to dělá na regionální a komunální úrovni.

Novou formací nynějších voleb je levicová platforma Sumar, kterou založila loni druhá místopředsedkyně vlády a ministryně práce a sociálních věcí Yolanda Díazová. Tato dvaapadesátiletá právnička podle některých průzkumů vede žebříček oblíbenosti politiků a někteří odhadují, že by se jednou mohla stát první ženou v čele španělské vlády.

Nedělní volby budou hlavně soubojem mezi dvěma levicovými formacemi (socialisty a aliancí Sumar) na straně jedné a konzervativní PP a stranou Vox na straně druhé.

Velká vedra

Tisíce litrů pitné vody a ventilátorů bylo v sobotu rozvezeno do španělských volebních místností. Meteorologové totiž předpovídali ve velké části země teploty přes 35 stupňů Celsia, na jihu dokonce více jak 40 stupňů.

Velká horka mohou podle některých odhadů ovlivnit volební účast, stejně jako skutečnost, že je doba dovolených. Rekordní byl proto letos i počet lidí, kteří volili korespondenčním hlasováním. Bylo jich asi 2,47 milionu, což je podle deníku El País nejvíce v demokratické historii Španělska.

Hlasovat může celkem 37,5 milionu voličů, z toho 1,6 milionu jsou mladí, kteří letos volí poprvé.

Volební místnosti se otevřou v 9:00 a zavřou ve 20:00 hodin. První údaje o volební účasti mají být zveřejněny ve 14:30, aktualizované pak v 18:30. Ve 22:30 by měl ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska novinářům oznámit první předběžné výsledky hlasování.