Fialova vláda nastupuje proti tzv. předsudečné nenávisti, hate speech a chce motivovat udavače

Vláda Petra Fialy přistupuje k dalšímu přiškrcování svobody, když tento týden schválila nový akční plán proti extrémismu. Podle něj se mají státní úřady a to včetně tajných služeb soustředit například na potírání dezinformací s xenofobním obsahem nebo má policie lépe monitorovat a zaznamenávat tzv. předsudečnou nenávist na internetu a zjednodušit nahlašování, tedy udávání takové činnosti. Podle opozice jsou formulace vágní a mohou být zneužity v politickém boji. ANO varuje před honem na čarodějnice, pro SPD je úkolování tajné služby politickými plány hodně za hranou demokracie.

Současný akční plán ministerstvo vnitra rozdělilo na tři strategické cíle. Za prvé na snahu o sjednocení postupu orgánů činných v trestním řízení u činů z nenávisti a ochranu obětí, za druhý cíl zpráva označuje zvýšení efektivity "boje se skupinami ohrožujícími demokracii" a za třetí cíl označuje transparentní posilování důvěry v demokracii.

Zpráva popisuje cíle ministerstev a dalších orgánů státu v tzv. předsudečném násilí. Vytyčuje například policii, ministerstvu a Nejvyššímu státnímu zastupitelství systémové změny v dokumentaci zločinů v nenávisti. „Odstranění překážek při zaznamenávání předsudečného násilí. Umožnění zaznamenání dodatečných údajů. Přijetí monitorovacích definic předsudečného násilí a nenávistných projevů,“ uvádí plán. Ten také jako jeden z cílů zmiňuje motivování k hlášení předsudečného násilí.

V další části pak hovoří o „boji proti skupinám ohrožujících demokracii". Podle zprávy mají ministerstva vnitra, obrany, či zahraničí spolupracovat s tajnými službami, akademickým sektorem na strategické komunikaci při potírání tzv. dezinformací s xenofobním obsahem. Zpráva také hovoří o systémovém potírání nenávistného obsahu online. „Nastavení opatření proti šíření teroristického obsahu online. Využívání nařízení DSA v boji proti nezákonnému obsahu včetně příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu dle článku 9 nařízení o digitálních službách,“ uvádí k tomuto bodu zpráva. V části o současném plnění těchto bodů zpráva zmiňuje, že v minulém roce bylo v ČR zablokováno deset webů na základě žádostí ze zahraničí.

Mezi dalšími body se objevuje například omezení financování tzv. dezinformačních webů či příspěvky na resocializaci pachatelů trestných činů, tedy zřejmě převýchova.

Na zprávu upozornil bývalý politik ODS Robert Kotitzan, který zvlíšť zdůraznil možnost omezení svobody projevu. „Slova "nenávistný" a "xenofobní" zní dost ostře. Ale jako nenávistný a xenofobní obsah byla už mnohokrát demonstrována legitimní kritika migrace a jejích důsledků,“ uvedl například v kritice na sociální síti X.

To kritizují i opoziční politici. „Akční plán obsahuje vágní formulace, které mohou kriminalizovat i běžnou kritiku či obavy. Rozšířená definice hate speech zahrnuje předsudky a stereotypy, vztahuje se i na „předpokládané charakteristiky“. Může to být zneužito ve snaze ovlivnit školství, média i justici. Nikdo neobhajuje nenávist nebo násilí, ale z boje proti extremismu se nesmí stát aktivistický hon na čarodějnice,“ uvedl pro Echo24 místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Výhrady proti akčnímu plánu vlády má dlouhodobě i hnutí SPD. To bylo v minulých letech právě v souvislosti s předsudečnou nenávistí zařazeno do zprávy o extrémismu. Hnutí označila za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudila mu dominantní úlohu při projevování zmíněné předsudečné nenávisti.

Obvodní soud pro Prahu 7 v minulých týdnech ale rozhodl, že ministerstvo SPD do zprávy nemělo zařadit, protože nesplňovalo definici, podle které jsou v SPD znaky dominantní. Omluvu však SPD nepřiznalo. Ministerstvo se proti verdiktu odvolalo.

Aktuální akční plán ministerstva kritizuje i předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Akční plány nejsou novinka a jsou, jak víme, trvale zneužívané - slova "nenávistný" a "xenofobní" jsou zneužita pro politický boj. A jako nenávistný a xenofobní obsah byla už mnohokrát demonstrována legitimní kritika migrace a jejích důsledků. Úkolovat tajné služby politickými plány - navíc ve spolupráci se státem placenými udavači z neziskovek, je myslím hodně za hranou demokracie - máme tu policii a trestní zákon, co jsou v demokracii standardní nástroje ke stíhání jakékoli nezákonnosti,“ uvedl pro Echo24 Tomio Okamura.

Akční plán proti extrémismu a předsudečné nenávisti navazuje na podobné plány z let 2023-2024 a 2021-2022. Pojem předsudečná nenávist se ve vládních dokumentech objevuje od roku 2019. Podle těchto dokumentů jde o jednání motivované nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. „Nemusí se jednat o skutečnou příslušnost k určité skupině, ale i o příslušnost domnělou (např. je-li osoba mylně považována pro tmavší pleť za Roma, ale ve skutečností není Rom). Takové projevy nemusí nutně naplňovat skutkovou podstatu některého z trestných činů,“ uvedlo v roce 2019 ministerstvo vnitra k novému pojmu, jak upozornila Česká justice.