Bohaté Norsko zvažuje výrazně navýšit podporu Ukrajině „z ropných peněz“

Norsko zvažuje, že využije svůj státní investiční fond k výraznému zvýšení podpory Ukrajiny.

Norsko, které má v největším státním investičním fondu na světě 1,7 bilionu eur, se v roce 2022 a 2023 těšilo z odhadovaných 109 miliard eur díky rostoucím cenám plynu. Tento obrovský kapitál nabízí zemi možnost reagovat na aktuální geopolitickou krizi. Dosud Norsko poskytlo Ukrajině 3,35 miliardy eur, což bylo v minulých dnech v dánských a švédských médiích označeno jako „tristní“ a „nepřijatelné“, zejména vzhledem k tomu, že Švédsko a Dánsko poskytly 5,41 miliardy a 8,05 miliardy eur.

„Norsko je jednou z mála zemí, která má k dispozici velké množství peněz, a proto musíme naši podporu Ukrajině okamžitě znásobit,“ uvedla v sobotu předsedkyně Liberální strany Guri Melbyová. Norská podpora by se měla „výrazně“ a „rychle“ zvýšit, uvedla v prohlášení bývalá norská konzervativní premiérka Erna Solbergová.

„Norsko patří mezi největší dárce Ukrajiny. Dosud jsme se zavázali k podpoře ve výši nejméně 167 miliard norských korun (14,7 miliardy eur) do roku 2030,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí pro server Euractiv. Dlouhodobý charakter investic oceňují Ukrajina i spojenci v NATO, sdělil mluvčí. „Pro rok 2025 jsme na základě mezistranické dohody v norském parlamentu zatím přislíbili a vyčlenili 35 miliard norských korun,“ dodal. Premiér Jonas Gahr Støre řekl, že parlamentu bude brzy předložen návrh na zvýšení podpory Ukrajiny.

Norská podpora není omezena na jednu oblast – zahrnuje humanitární pomoc, rekonstrukci a vojenskou pomoc. Z prostředků na příští rok je zhruba jedna třetina věnována na humanitární a civilní účely.

Od roku 2001 Norsko pečlivě dodržuje rozpočtové pravidlo, které stanovuje, že každoročně může utratit maximálně 4 % a následně 3 % ze svého investičního fondu. Toto pravidlo bylo zavedeno první vládou Jense Stoltenberga s širokou podporou napříč stranami. Stoltenberg, známý jako bývalý generální tajemník NATO, je nyní norským ministrem financí, a to právě v době, kdy je toto pravidlo pod drobnohledem.

Myšlenka aktivněji využívat fond k podpoře Ukrajiny a evropského výdajového obranného fondu nabírá v Norsku na síle. Jedním z návrhů je přeměnit přibližně 300 miliard eur z likvidních dluhopisů fondu ve výši 450 miliard eur na evropské obranné dluhopisy pod podmínkou, že tyto peníze budou použity výhradně na budování evropské obrany.

V pátek bývalá premiérka Solbergová uvedla, že Norsko musí zvýšit využívání „ropných peněz“ pro zlepšení obrany země. Vysocí členové její strany již dříve vyzvali k přísnějším pravidlům, jak mohou být peníze utráceny. „Mír je důležitější než krátkozrakost a inflace,“ řekla. Stoltenberg však varoval před porušením rozpočtového pravidla. „Je to nebezpečný nápad porušit rozpočtové pravidlo a dát více peněz Ukrajině,“ uvedl 7. února.

I bez porušení pravidla nebude mít Norsko hluboko do kapsy. „V současné době máme ve Stortingu návrh na zvýšení podpory o 100 miliard norských korun v letošním roce,“ řekl Euractivu Sveinung Rotevatn, místopředseda a odpovědný za finanční politiku v Liberální straně. Pro rok 2025 by toto zvýšení pomoci Ukrajině mohlo znamenat růst z 3 miliard eur na 11,5 miliardy eur. Norské ministerstvo zahraničí odmítlo blíže komentovat, o kolik chce pomoc zvýšit, a místo toho odkázalo na prohlášení premiéra Størea.