Černý den Izraele. Proč selhala izraelská ostražitost

Už v této chvíli je zřejmé, že bojovníci Hamásu, kteří v sobotu zaútočili na Izrael, zabili největší počet Židů za jediný den od holocaustu. Jejich vraždění taky představuje největší selhání izraelského bezpečnostního establishmentu od války na Jom kipur v roce 1973. Navíc hrozí, že se k vpádu Hamásu z jihu ze severu připojí Hizballáh.

Tato pohroma má příčiny vnější, v mezinárodním dění, a příčiny vnitřní, v samotném Izraeli. To, co začalo jako protest proti reformě justice, získalo místy prvky opovržení vůči druhé půlce země – té staromódnější, náboženštější, méně vzdělané, víc srostlé s tradicí.

Nelze zapomenout, že zaznívala i prohlášení vojenských rezervistů včetně špičkových, jako třeba pilotů, že pro tuto vládu nenarukují. Netanjahu byl zaneprázdněn tímto zápolením.

Až sedmdesát procent izraelských jednotek, které měly být dislokovány u Gazy, bylo místo toho na Západním břehu, kde se ministři jeho vlády snažili Palestincům co možná nejvíc znepříjemnit život. Vláda jako by si mohla dovolit luxus nezabývat se bezpečnostní situací, ale politickým bojem. Spoléhat se na to, že izraelskou pozornost nikdo neotestuje, bylo naivní. Což taky pár lidí v minulých měsících řeklo. Včetně lidí s funkcemi v bezpečnostním aparátu.

Příčiny selhání lze převyprávět taky méně politicky. Jako důsledek toho, že se Izrael nechal ukolébat svou technologickou převahou a spolehl se na senzory na hranicích a podobné vychytávky. A nedocenil, že slabší nepřítel hledá asymetrické výhody, čidla oslepí, přes plot se dostane třeba na rogalech a naučí se používat proti tankům drony po ukrajinském vzoru.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.