ANO se s Motoristy a SPD dohodlo na rozdělení ministerských křesel. 3 pro SPD a 4 pro Motoristy

Hnutí ANO se společně s SPD a Motoristy dohodlo na rozdělení mandátů. Nová vláda bude mít 16 ministrů včetně premiéra, 9 připadne ANO, 3 SPD a 4 Motoristům. SPD navrch získá předsedu sněmovny.

Hnutí ANO bude mít premiéra a ministerstva financí, průmyslu a obchodu, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, spravedlnosti a ministerstvo pro místní rozvoj. SPD kromě postu předsedy sněmovny bude mít v gesci obranu, zemědělství a dopravu. Motoristé obdrží ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a nový resort sportu, prevence a zdraví.

V nové vládě nevzniknou posty ministrů pro evropské záležitosti, legislativu a vědu, výzkum a inovace. Jednání budou pokračovat příští týden programovými prioritami.

O dohodě mezi trojicí subjektů již promluvil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. "Mám velkou radost a poslušně hlásím: úkol splněn. Dal jsem si za úkol, že do pátku domluvím rozdělení rezortů a to se nakonec povedlo," prohlásil ve videu zveřejněném na sociální sítě. Uvedl v něm, že dnešní jednání probíhala pět hodin, a poděkoval svým budoucím vládním kolegům za spolupráci. Babiš také okomentoval vznik ministerstva pro sport, prevenci a zdraví. "Chceme tím říct, jak je pro nás důležitý sport a pohyb dětí, stejně jako boj proti civilizačním chorobám," řekl Babiš a dodal, že se pod resort přesune Národní sportovní agentura.

Poslušně hlásím, úkol splněn ✅ Dohoda na rezortech hotová, jak jsem slíbil a příští týden pokračujeme programem 😊 pic.twitter.com/eehRiyB5QN

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) October 10, 2025

Prezident Petr Pavel po čtvrteční schůzce s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem oznámil, že nového premiéra jmenuje nejdříve po ustavení nové Sněmovny, jejíž zasedání svolal na 3. listopadu.

Podle Pavla proces vzniku vlády nelze uspěchat. Babiše požádal, aby ho s prioritami a směřováním budoucí vlády, s návrhem rozdělení resortů a možných ministrů seznámil v předstihu. Za zásadní při skládání vlády a pro její jmenování prezident považuje mimo jiné pevné zakotvení v Evropské unii, zahraniční politiku kladoucí důraz na lidská práva, členství v Severoatlantické alianci (NATO) či podporu institucí demokratického státu.