VIDEO: Vyhrocení na hranicích: Finsko a Estonsko bojují s migranty tlačenými z Ruska
HRANICE EVROPSKÉ UNIE
Velké množství migrantů na svých hranicích s Ruskem zaznamenávají v posledních dnech Finsko a Estonsko. Běženci se podle Finska stali nástrojem hybridní války mezi Ruskem a sousedními zeměmi Evropské unie, na přechody prý ruské úřady přivádí nejčastěji Syřany a Somálce v odvetě za finské rozhodnutí o zvýšení obranné spolupráce se Spojenými státy. Pohraniční stráž byla proti uprchlíkům nucena použít i různé prostředky, jako například slzný plyn. Finsko kvůli vyhrocené situaci své hranice na jihovýchodě na tři měsíce uzavřelo.
Situace na finsko-ruských a estonsko-ruských hranicích byla v posledních dnech velmi vyhrocená. Na území států Evropské unie se snažili jak pěšky, tak například pomocí jízdních kol, dostat lidé původem ze Sýrie, Somálska nebo Iráku bez platných dokladů. Finsko se tak rozhodlo uzavřít čtyři ze svých hraničních přechodů.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) November 17, 2023
Finnish border guards are forced to use tear gas as a large group of illegal migrants from Syria and Iraq are trying to force its way into Finland from Russia at the Niirila border crossing
Russia uses weaponized migration as a tool of hybrid warfare against 🇫🇮 & 🇪🇪 pic.twitter.com/mXfMOqzUpK
Finsko, které se nedávno stalo členskou zemí Severoatlantické aliance, sdílí s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici, jež slouží rovněž jako vnější hranice Evropské unie. Právě vstup do NATO má být důvodem vyhrocení finsko-ruských vztahů, jejichž následkem je tzv. hybridní válka, která spočívá v záměrném tlačení uprchlíků přes společné hranice. Uzavírka se týká nejvytíženějších hraničních přechodů – Vaalimaa, Nuijamaa, Imatra a Niirala na jihovýchodě země.
Kreml rozhodnutí finské vlády odsoudil. Uzavření hranic znamená nové dělící čáry v Evropě, které neřeší problémy, ale naopak je vytvářejí, řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov krok Helsinek označil za „velkou chybu“. „Můžeme jen vyjádřit hlubokou lítost nad tím, že se finské úřady vydaly cestou destrukce dvoustranných vztahů,“ citovala Peskova agentura TASS.
Finland had to close four border crossing points with Russia due to illegal migrants, whose actions appear to be organized.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 18, 2023
Russian media are information that the Finnish authorities are preparing a plan to completely close the border with Russia "in case of necessity".… https://t.co/LxJvJTOu0B pic.twitter.com/0WpowNCrdU
Uzavření poloviny hraničních přechodů na finsko-ruské hranici, které má platit do 18. února, oznámil ve čtvrtek finský premiér Petteri Orpo. Orpo přitom obvinil Rusko, že migrantům bez platných dokladů nebrání, aby překročili hranici s Finskem, naopak jim podle něj s dopravou k hranici pomáhá. Finský server Yle, který situaci na finsko-ruských hranicích monitoruje, uvádí, že tento týden pouze na jihovýchodní hranice dorazilo celkem více než 300 žadatelů o azyl.
Perjantaina 17.11. Suomen itärajan rajanylityspaikoille saapui yhteensä 220 turvapaikanhakijaa.
— Rajavartiolaitos (@rajavartijat) November 18, 2023
Lauantaina klo. 00-08 välillä ei yhtäkään.
Laittomat maahantulot on kyetty estämään. Rajavartiolaitoksella on valmius toimeenpanna uusia päätöksiä tarvittaessa nopeasti.
Podobnou situaci řeší na svých hranicích s Ruskem i Estonsko, i tam se objevilo několik lidí, kteří se snažili z Ruska dostat bez dokladů potřebných pro vstup do členské země EU a NATO. Pohraničníci je tak poslali zpět do Ruska, ale podle úřadů jsou na ruské straně hranice další takoví lidé. Estonsko-ruské hranice zatím uzavřené nejsou, ale estonský ministr vnitra Lauri Läänemets uvedl, že země svůj postup koordinuje právě s Finskem a úřady podniknou vše proti tomu, aby se situace vyostřila. „Chceme dát najevo, že takto se přes Estonsko do Evropské unie jezdit nedá,“ řekl Läänemets.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už ve čtvrtek poděkovala finským orgánům za ochranu vnějších hranice bloku a Rusko kritizovala, že migranty využívá jako nástroj hybridního boje. Se silným náporem migrantů z krizových oblastí na Blízkém východě nebo v Africe snažících se proniknout do EU přes Bělorusko se v uplynulých letech potýkalo Polsko, Litva a Lotyšsko. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, blízký spojenec Kremlu, podle nich využíval migranty jako hybridní zbraň proti Evropské unii. O této kritické situaci na hranicích s Běloruskem pojednává i nejnovější film polské režisérky Agnieszky Hollandové Hranice.
