Koalice chce získat kontrolu nad radou ČT, stěžuje si opozice. Hrozí ústavní žalobou

Poslancům vládní koalice se kvůli obstrukcím ani ve středu do konce jednání sněmovny nepovedlo dostat k hlasování kontroverzní novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Radu ČT a radu ČRo by nově nemělo být možné odvolat a nahradit jako celek, jejich členové by navíc měli být voleni nejen poslanci, ale také senátory. Jednou ze změn je také navýšení počtu členů rad. V současné politické situaci by to v praxi vedlo k ovládnutí mediálních rad současnou vládní většinou, která kontroluje obě komory parlamentu. To opozice dlouhodobě kritizuje.

Debata trvala zhruba 4,5 hodiny, ve středu se nestihla. Její schvalování by mohlo pokračovat v dolní komoře v pátek.

Řeči o tom, jak chce koalice změnou zákona o České televizi zajistit její nezávislost, jsou směšné. Jediný důvod toho kvapu je, aby měla volbu generálního ředitele naopak „pod kontrolou“. Pokud by důvody byly jiné, přistoupili by na náš návrh a odložili účinnost novely zákona.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) February 22, 2023

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové chtějí vládní poslanci veřejnoprávní média ovládnout a pojistit si volbu nového generálního ředitele ČT. „Řeči o tom, jak chce koalice změnou zákona o České televizi zajistit její nezávislost, jsou směšné. Jediný důvod toho kvapu je, aby měla volbu generálního ředitele naopak „pod kontrolou“. Pokud by důvody byly jiné, přistoupili by na náš návrh a odložili účinnost novely zákona,“ prohlásila.

„Je to další útok na demokracii a názorovou pluralitu,“ prohlásil o předloze šéf SPD Tomio Okamura.

Podle vládních politiků je ale cílem novely zajištění stability obou veřejnoprávních médií. „Při současné úpravě může sněmovní většina, která reprezentuje vládu, po dvojím neschválení výroční zprávy odvolat celou mediální radu a tímto způsobem ovládnout média veřejné služby jako majáky parlamentní demokracie v této zemi,“ vysvětloval pro Echo24 zpravodaj sněmovního návrhu Jan Lacina (STAN).

Poslankyně ANO Jaroslava Pokorná Jermanová ve středu řekla, že pokud budou změny ve výběru radních přijaty v navržené podobě, opoziční hnutí se obrátí na Evropskou komisi i na Ústavní soud.

Po vystoupení řečníků, kteří využili svá přednostní práva, se ve Sněmovně rozhořela diskuse prostřednictvím krátkých, takzvaných faktických poznámek.

Nynější schůze by mohla pokračovat také v pátek, když schvalování zákonů je ve Sněmovně možné podle jednacího řádu jen o středách a pátcích mezi 09:00 a 14:00. Vyčlenění i jiných hodin by mohla opozice vetovat.

Je to jen část problému, říkají organizace

Podle ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Petra Orálka by měla změna zákonů být systémová, nikoliv účelová. „Tedy by měla přežít politickou reprezentaci, která ji prosadí, a být dlouhodobě ku prospěchu. Tato novela to podle mého naplňuje. Rozdělení kompetencí mezi sněmovnu a senát, kvalitnější nominace do mediálních rad nebo nová pravidla pro jejich fungování zajišťují do budoucna menší tlak na veřejnoprávní média a posílení jejich nezávislosti,“ sdělil redakci.

Předkládaná novela řeší jen část problému, soudí šéf etické komise Syndikátu novinářů Adam Černý. „Stranou zůstává definice veřejné služby, od níž se odvíjí požadavky na ČRo, ČT a případně ČTK, stranou zůstává i financování. Přesto návrhy mohou pomoci dosavadní stav zlepšit, volba se rozkládá mezi obě komory parlamentu a odpadá možnost tlačit na rady hrozbou jejich plošného odvolání neschválením výročních zpráv. Proti výtce, že návrhy zvýhodňují současnou vládní koalici, stojí námitka, že současný je stav z dlouhodobé perspektivy spíše výjimkou, častější byla situace, kdy v každé komoře byla odlišně politicky orientovaná většina,“ míní.