Německo zbrojí jako o život. Za lodě a stovky obrněnců pro bundeswehr zaplatí miliardy eur

Německo se snaží snížit dluh v podobě dlouhodobě podfinancované spolkové armády. Vláda Olafa Scholze proto plánuje rozšířit námořní flotilu o další pár lodí a bundeswehru zamýšlí pořídit dokonce až 900 obrněných transportérů Fuchs (Liška). Podle agentury Bloomberg by měla objednávka stát až 7 miliard eur, tedy asi 177 miliard korun.

Vláda kancléře Olafa Scholze počítá podle posledních informací ještě v tomto čtvrtletí s využitím opce na nákup dvou dalších víceúčelových fregat třídy F126 za zhruba tři miliardy eur (asi 76 miliard korun).

Současná objednávka čtyř plavidel vycházející z třídy Baden-Württemberg by se tak měla rozrůst na šest. Německo počítá také s objednávkou až 900 obrněných transportérů Fuchs vyráběné německým zbrojařským koncernem Rheinmetall, které by měly stát až čtyři miliardy eur (101 miliard korun) a měly by být dodávány postupně od roku 2025. Informace agentury Bloomberg se odvolávají na zdroje obeznámené s plány německého kabinetu.

Fuchs je starší, ale osvědčený typ německých obojživelných transportérů s kolovým podvozkem, který má ve své výzbroji kromě bundeswehru řada dalších armád, včetně Nizozemska, Turecka a Saúdské Arábie. TPz Fuchs se vyrábí v Německu od roku 1980 a jednotlivé verze prochází postupnými modernizacemi.

Mluvčí německé vlády zatím tyto informace nechce oficiálně komentovat. Rozsáhlé investice bude muset ještě jako obvykle schválit Spolkový sněm. Nová vlna německého zbrojení má být součástí německých snah o modernizaci bundeswehru, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. Nedlouho po ruském útoku Scholz představil zvláštní fond o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) na modernizaci armády, který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu ve výši přibližně 52 miliard eur (1,3 bilionu korun).

Německu se i díky zvláštnímu fondu podařilo splnit závazek NATO vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Spolkový kancléř slíbil, že v tom bude země pokračovat i poté, co zvláštní fond, který stojí mimo státní rozpočet, bude v roce 2027 vyčerpán.

Tyto plány ale může výrazně zkomplikovat takzvaná dluhová brzda, což je ústavní opatření, které brání rychlému zadlužování země. Německý ministr obrany Boris Pistorius se v pondělním rozhovoru s televizí ZDF vyslovil pro to, aby se u dluhové brzdy zvážila výjimka týkající se vnitřní a vnější bezpečnosti. Potřeby armády se podle ministra nedají pokrýt jen z úspor na jiných místech, a proto bude muset zřejmě tato nebo příští vláda mluvit i o možnosti dalších půjček a vyššího zadlužení.

Do svých armád masivně investují i další evropské země, zmínit můžeme například Polsko. Od nástupu nové polské vlády k moci (koncem roku 2023) do začátku února vypracovalo obranné kontrakty v hodnotě 19 miliard polských zlotých (přibližně 4,7 miliardy USD), z nichž většinu uzavřelo s polským obranným průmyslem.

Předchozí polská vláda již dříve podepsala také několik obřích zbrojních kontraktů s Jižní Koreou. V následujících letech obdrží dohromady například tisícovku tanků K2, přes 600 samohybných houfnic K9 a padesátku stíhaček FA-50, čímž se zařadí mezi nejsilnější armády v Evropě. Část techniky objednané v létě 2022 už Polsko zařadilo do výzbroje.