Žádné vyhynutí. Medvědi na Špicberkách jsou tlustší a zdravější, i když ledu ubývá

Lední medvědi, kteří žijí na norských Špicberkách, od začátku 90. let 20. století tloustnou, přestože během této doby kvůli globálnímu oteplování neustále mizí mořský led. Překvapili tím i vědce, kteří více než tři desetiletí varují, že klimatické změny způsobí vyhynutí těchto sněhobílých savců.

Lední medvědi využívají mořský led při lovu tuleňů, kteří jsou pro ně zdrojem potravy bohaté na tuk. Tukové zásoby dodávají medvědům energii a izolují je, což matkám umožňuje produkovat výživné mléko pro mláďata.

Vědci mezi lety 1992 a 2019 zvážili a změřili 770 dospělých jedinců na Špicberkách a zjistili, že medvědi výrazně ztloustli. Domnívají se, že medvědi na Špicberkách se přizpůsobili nedávnému úbytku ledu tím, že se živí více kořistí žijící na souši, včetně sobů a mrožů, uvádí nová studie, o níž informovala agentura AFP.

„Zlepšení jejich fyzického stavu během období významného úbytku mořského ledu bylo překvapením,“ řekl agentuře AFP Jon Aars z Norského polárního institutu, hlavní autor článku zveřejněného v časopise Scientific Reports.

Špicberky leží v oblasti, kde jsou klimatické změny až čtyřikrát rychlejší než celosvětový průměr. Některé oblasti Barentsova moře se podle vědců v posledních 40 letech dokonce oteplovaly téměř o dva stupně Celsia za desetiletí.

Důsledkem těchto klimatických podmínek je ústup mořského ledu; podle sčítání z roku 2004 v celé oblasti Barentsova moře žije 1900 až 3600 ledních medvědů. Vědci proto očekávali, že místní medvědi budou vyhublejší, jako v jiných oblastech světa, které postihuje stejný ústup ledu. Výsledky je ale překvapily.

Index měřící tělesnou kondici medvědů vzrostl po počátečním poklesu v letech 1995 až 2000. „Tento výsledek může působit překvapivě, protože je v rozporu s výsledky studií provedených na jiných populacích ledních medvědů, například v kanadském Hudsonově zálivu, kde se jejich fyzický stav v důsledku oteplování výrazně zhoršil,“ řekla AFP výzkumnice Sarah Cubaynesová, která se nepodílela na této studii, ale rovněž se zabývá výzkumem ledních medvědů.

„Čím je medvěd tlustší, tím je to lepší,“ dodal Jon Aars. „Očekával bych, že při tak výrazném úbytku mořského ledu dojde ke zhoršení jejich fyzického stavu,“ dodal.

V Norsku se od 50. let 20. století dočkali oficiální ochrany mroži lední poté, co byli loveni až na pokraj vyhynutí. Tato ochrana zvýšila jejich počet a zřejmě poskytla ledním medvědům nový zdroj tučné potravy, napsal zpravodajský server BBC News.

„V dnešní době je kolem mnohem více mrožů,“ řekl Aars. „Je také možné, že medvědi jsou schopní lovit efektivněji,“ dodal.

K tomu podle něj může přispívat právě úbytek mořského ledu, který jejich tradiční zdroj potravy – tuleni – potřebují k odpočinku a rození mláďat. Pokud mají tuleni k dispozici menší ledové plochy, shromažďují se na nich, což medvědům usnadňuje lov.

Ačkoli jde o nečekaně dobrou zprávu pro tyto arktické predátory, vědci se obávají, že pravděpodobně nevydrží trvale. Jak bude dále ubývat mořský led, budou muset medvědi putovat dále, aby se dostali na loviště, což je bude stát více energie a bude jim vyčerpávat jejich drahocenné tukové zásoby, dodal server BBC News.