100 miliard eur pro klima a klimatická neutralita: Merz čelí kritice z kapitulace před Zelenými

Po dohodě mezi Unií, SPD a Zelenými o masivním finančním balíčku v hodnotě 500 miliard eur čelí předseda CDU Friedrich Merz ostré kritice. Největší kontroverzi vzbudilo rozhodnutí, že 100 miliard eur z celkových 500 miliard půjde přímo do Fondů pro klima a transformaci. V souvislosti s upravením dluhových pravidel by se také poprvé v historii mohla v německé ústavě objevit zmínka o cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2045.

Opozice, podnikatelé i odborníci z oblasti ekonomie a ústavního práva varují před možnými dopady, které by mohly například ohrozit hospodářský růst a investice do infrastruktury. Předseda poslaneckého klubu FDP Christian Dürr dokonce obvinil Merze z „úplné kapitulace před Zelenými“.

Právě Zelení naopak slaví úspěch, a to proto, že především díky nim se má německá vláda zavázat k dosažení klimatické neutrality konkrétně do roku 2045. Rozhodující hlasování v Bundestagu proběhne nicméně v úterý a stále není jisté, zda se podaří získat potřebnou většinu pro změnu ústavy. Informovala o tom německá média, včetně deníku Bild, veřejnoprávní televize ZDF či Tagesspiegelu.

Celkový finanční balíček ve výši 500 miliard eur má pokrývat několik klíčových oblastí: obranu, infrastrukturu a klimatická opatření. Zatímco část prostředků poputuje na posílení bezpečnosti, kybernetickou ochranu a modernizaci armády, významná část, tedy 100 miliard, je vyhrazena čistě na podporu ekologických projektů. To znamená například investice do obnovitelných zdrojů, zateplování budov či rozvoj veřejné dopravy. Kritici varují, že tento krok upozaďuje hospodářské reformy a zvýší celkové zadlužení Německa.

„Základní zákon (ústava) stanoví (pokud se balíček schválí), že investice jsou zavázány k dosažení klimatické neutrality do roku 2045. To pro nás je velmi důležité,“ zdůraznila předsedkyně frakce Zelených Katharina Dröge.

Další politička ze Zelených, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, též ocenila dohodu s CDU/CSU a SPD o miliardovém balíčku na obranu a infrastrukturu jako úspěch své strany. „Nikdy nepodceňujte Zelené,“ řekla Baerbocková na konferenci braniborských Zelených. „Nyní byla otevřena nová kapitola v politice Zelených.“

Kritici však považují dohodu za selhání Merze v jednáních s koaličními partnery. Předseda poslaneckého klubu opoziční Svobodné demokratické strany Německa Christian Dürr obvinil Merze z „úplné kapitulace před Zelenými“. „Poté, co už v sondážních rozhovorech s SPD odhodil své přesvědčení, nyní následuje jeho úplná kapitulace před Zelenými,“ uvedl pro agenturu DPA. Podle něj je alarmující nejen fakt, že hospodářské reformy byly odsunuty stranou a nahrazeny masivním zadlužením, ale i to, že se „ideologická klimatická politika dostává přímo do ústavy“.

Ekonomové varují před důsledky

Také někteří ekonomové varují před negativními dopady navrhovaných změn. „Pokud se toto dostane do ústavy, lze očekávat, že Spolkový ústavní soud bude blokovat jiné investice, zpomalovat jejich růst nebo je dokonce zcela odmítat. Ekologické organizace budou schopné napadnout téměř jakýkoli infrastrukturní projekt,“ upozornil například pro Bild profesor ekonomie Jan Schnellenbach z univerzity v Chotěbuzi. Podle ústavního právníka Josefa Franze Lindnera, profesora z univerzity Augsburgu, je problém s možnou změnou ústavy zásadní. „Ústava stanovuje základní pravidla státu. Zapsat do ní konkrétní politické cíle je nefunkční a může to vést k ekonomickým i společenským otřesům,“ řekl pro Bild.

Ministryně vnitra Nancy Faeser (SPD) celkový balíček označila za zásadní pro bezpečnost Německa. „Tímto balíčkem masivně zainvestujeme do ochrany před špionáží, sabotáží a kybernetickými útoky. To posílí naši obranyschopnost,“ uvedla. Část opozice však dodává a varuje, že zmíněná výše klimatických investic by mohla také znamenat méně peněz pro některé z jiných klíčových oblastí v obraně nebo infrastruktuře.

Rozpočtový výbor se k návrhu vyjádří v neděli, rozhodující hlasování v Bundestagu proběhne v úterý. Stále však není jisté, zda se podaří získat potřebnou dvoutřetinovou většinu pro změnu ústavy.