Švýcarsko jako bolavé místo Evropy. Odmítá reexport zbraní, ale pomrkává po NATO

Jak je to se švýcarskou neutralitou? Švýcarský parlament nedávno odmítl zmírnit přísný zákon neumožňující reexport zbraní vyrobených v zemi nebo patřících švýcarským firmám. Vláda tak nedávno zatrhla prodej 96 tanků z Itálie do Německa pro Ukrajinu. Na druhou stranu v reakci na agresi Ruska země upravila svou bezpečnostní strategii, která více než v minulosti akcentuje spolupráci s NATO. V pátek také Švýcarsko podepsalo memorandum o připojení se ke společně budované evropské protivzdušné obraně. Zatímco například francouzský velvyslanec kvůli neochotě Švýcarska udělovat povolení k reexportu zbraní do oblastí konfliktu označil Švýcarsko za „problém pro Evropu“. Ruský velvyslanec se nedávno nechal slyšet, že Švýcarsko nemůže vystupovat jako mediátor konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, protože už není neutrální. Informují mimo jiné Financial Times.

Spolková rada Švýcarska, jež jako 7členný kolektivní orgán reprezentuje švýcarskou exekutivu, na konci června rozhodla o zablokování exportu 96 tanků Leopard z Itálie do Německa. Zablokovaný prodej, který by výrazně pomohl Ukrajině v obraně proti ruské agresi, tak ukazuje pokračující snahy Švýcarska o neutralitu, a to přes to, že výbor švýcarského parlamentu navrhl změnu v zákoně, který reexport zbraní zabraňuje. Změna je však stále v legislativním procesu.

Uvolnění restriktivního zákona v minulých měsících navrhl výbor pro bezpečnostní politiku švýcarského parlamentu. V návrhu je uvedeno, že by Švýcarsko mohlo vyvážet zbraně do zemí, které uplatňují svoje právo na sebeobranu, případně do zemí, které se brání porušení mezinárodního práva, na kterém se usnese Rada bezpečnosti OSN či 2/3 Valného shromáždění OSN. V některých případech by se také nemožnost reexportu do dalších zemí omezila pouze na 5 let od prodeje. V současnosti je však tento návrh stále v legislativním procesu.

„Spolková rada došla k závěru, že prodej 96 tanků není podle v současnosti platných zákonů možný. Prodej by byl v rozporu především ze zákonem o vojenských materiálech (War Materiel Act) a vedl by k odklonu od švýcarské politiky neutrality,“ uvedl kolektivní vládní orgán Švýcarska k zabránění exportu tanků Leopard.

Nejedná se o první odmítnutí reexportu švýcarských zbraní v souvislosti s válkou na Ukrajině. Švýcarsko odmítlo reexport povolit Německu, kdy na podzim 2022 zatrhlo export švýcarských protileteckých zbraní, či Nizozemsku. U aktuálního případu však nejvíce vystupuje do popředí restriktivnost a doslovnost švýcarských zákonů týkajících se neutrality. Devadesátšest tanků Leopard A5 totiž nikdy ve Švýcarsku nebyly, nesloužily ve švýcarské armádě ani se ve Švýcarsku nevyrábí. Tanky původně patřily italské armádě, odkud je švýcarská firma Reug odkoupila pro náhradní díly. Od nákupu v roce 2016 si je však v Itálii nikdo nevyzvedl. Nyní je švýcarský majitel chtěl prodat německému výrobci Leopardů firmě Rheinmetall, která chtěla tanky znovu uvést do provozu a poslat je Ukrajině. Bez úspěchu. Nedávno přitom schválila švýcarská vláda prodej 25 tanků Leopard Německu, které díky tomu pošle Ukrajině část svých starších leopardů.

Na mezinárodním poli je Švýcarsko kvůli svým zákonům týkající se neutrality pod stále větším tlakem. Americký velvyslanec ve Švýcarsku uvedl, že se Švýcarsko kvůli svému tvrdohlavému postoji ohledně reexportu zbraní dostává geopoliticky do nejhorší situace od druhé světové války. Podobně se vyjádřil i francouzský velvyslanec ve Švýcarsku. „Švýcarsko je pro Evropu problém,“ uvedl nedávno.

Švýcarská ministryně obrany Viola Amherdová přitom v posledních měsících zásadně mění Švýcarskou politiku vůči NATO. Odmítá sice možnost členství, ale nevyloučila například společná cvičení. V září tyto nové možnosti spolupráce představila v aktualizované bezpečnostní strategii Švýcarska, která v reakci na zhoršující se mezinárodní situaci v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu počítá s modernizací armády i větší spoluprací právě s aliancí. V březnu se švýcarská ministryně obrany poprvé v historii setkala s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Švýcarsko se už několik desetiletí podílí na misi KFOR, kterou vede právě NATO pod mandátem OSN.

V pátek se pak Švýcarsko připojilo k iniciativě Německa s názvem European Sky Shiled Iniciative, jejímž cílem je vybudovat společnou evropskou protileteckou obranu a společně nakoupit systémy například z Izraele či USA. Součástí iniciativy je i Česká republika a dalších 17 zemí včetně například Švédska. Zájem o vstup projevilo také neutrální Rakousko.

O tom, jak se mezinárodní postavení Švýcarska v poslední době mění, svědčí i vyjádření ruského velvyslance ve Švýcarsku, který odmítl jakékoliv snahy Švýcarska stát se mediátorem konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Mediace ze strany Švýcarska je mimo hru. Švýcarsko bohužel ztratilo svůj status neutrálního státu a už nemůže vystupovat jako mediátor,“ uvedl velvyslanec. Rusko se totiž tvrdě ohradilo, když se Švýcarsko připojilo k evropským sankcím a na účtech ve Švýcarsku zmrazilo 7,5 miliardy švýcarských franků na ruských účtech.

Jaký bude další osud švýcarské neutrality, je tak stále otázkou. Zatímco ve výborech obou komor federálního parlamentu návrh na úpravu reexportu zbraní uspěl, obě komory o něm ještě definitivně nerozhodly.