Česká pošta si na transformaci napůjčuje miliardy. Schodek rozpočtu se nezvýší, slibuje MF

Transformace České pošty, která se potácí ve vážných ekonomických problémech, bude stát až osm miliard korun. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle mluvčí resortu se jedná o výdaje nejen na úkony spojené se změnami fungování pošty jako instituce, ale také na pokrytí provozu v následujících dvou letech, které pošta sama nepokryje.

Česká pošta od 1. července zruší 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou sice už neobsazené, ministr Rakušan nicméně po středečním jednání kabinetu sdělil, že náklady na transformaci České pošty zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Využít se mají státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Plán transformace bude hotový do konce června.

Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá deníku Echo24 sdělila, že rušení pracovních míst vychází z komplexní analýzy. Zmíněných osm miliard nejsou podle ní čistě náklady na samotnou transformaci. „Jsou to náklady na příští dva roky provozu, které pošta nedokáže pokrýt z vlastních zdrojů. Nejde o podporu ze státního rozpočtu, většina bude pokrytá komerčními úvěry, které si pošta bude brát,“ uvedla Malá.

Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal deníku Echo24 řekl, že částka zmíněná ministrem vnitra dle příslušného materiálu, který ve středu vláda projednala má být rozložena do let 2023 a 2024 a neměla by být celá poskytnuta ze státního rozpočtu. „Součástí financování mohou být také úvěry od Národní rozvojové banky či komerčních bank. O konkrétní podobě financování transformace České pošty se v současné době jedná na úrovni vedení resortů MF a MV, proto nelze zatím sdělit dohodnuté parametry,“ uvedl Běhal.

„Cílem MF je, aby o tyto prostředky nebyl navýšen schodek státního rozpočtu a byly zajištěny v rámci schválených rozpočtových prostředků příslušných rozpočtových kapitol, popřípadě při využití nároků z nespotřebovaných výdajů,“ dodal Běhal pro Echo24.

Svaz měst a obcí kritizuje postup vlády

Česká pošta za loňský rok vykáže ztrátu okolo 1,5 miliardy korun a na konci roku jí hrozila insolvence. Výsledkem transformace má být podle vládního plánu v roce 2025 státní podnik provozující pobočkovou síť, který bude poskytovat základní služby definované státem a finanční služby, a akciová společnost nabízející logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.

Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že rušení se má dotknout větších měst, v kterých je více poboček. Celkem má být zrušeno 300 poboček. Naopak pobočky, které jsou v obcích jediné, zůstanou podle MV zachovány. „Zachování dostupnosti poštovních služeb na venkově i v menších městech je mojí prioritou. Pošta rozhodně z obcí odcházet nebude. Naopak transformace a částečná redukce poštovních poboček ve velkých městech nám umožní pobočky na venkově zachovat. V obcích a městečkách, kde třeba mají jen jednu poštu, se pobočky rozhodně rušit nebudou. Cílem je, aby Česká pošta dlouhodobě prosperovala a nabízela lidem kromě standardních služeb také možnost kontaktu se státní správou,“ uvedl Rakušan na konferenci Život v obcích 2023+, kterou pořádalo Sdružení místních samospráv ČR.

Postup vlády nicméně kritizuje Svaz měst a obcí ČR (SMO). Odmítá, aby výběr 300 rušených poštovních poboček předcházel jednáním se zástupci měst a obcí. „S tímto postupem zásadně nesouhlasíme,“ uvedl místopředseda SMO a olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO) v oficiálním stanovisku SMO. Vláda podle něj včas a dostatečně nekomunikuje. „Tak zásadní informaci, jako je rušení poboček poštovního úřadu, se dozvídáme z médií?“ podotkl. SMO podle Žbánka vnímá špatnou finanční situaci České pošty, chce se ale podílet na její transformaci, protože starostové mají znalost místního prostředí.