Macron se chystá představit plán dobrovolné vojenské služby. Podporu má od většiny politických stran

Francouzský prezident Emmanuel Macron má ve čtvrtek představit nový program dobrovolné vojenské služby, jehož cílem je posílit obranné schopnosti Francie. Návrh, který se setkává s podporou většiny politických stran, má do aktivních ozbrojených sil a rezerv přivádět kvalifikovaný personál a zároveň podle ujišťování předkladatele nabídnout mladým lidem možnost intenzivního vojenského výcviku bez návratu k povinné službě.

Projekt, který se nedotýká povinné vojenské služby, je navržen tak, aby do aktivních ozbrojených sil nebo rezerv přiváděl kvalifikovaný personál. Někteří politici v minulosti navrhovali vojenskou službu jako prostředek k disciplíně mladých lidí nebo k posílení sociální soudržnosti. Hlavní motivací je však nyní posílit obranné schopnosti Francie tváří v tvář údajné hrozbě ze strany Ruska.

Mnoho dalších evropských zemí rovněž zvažuje obnovení vojenské služby v různých formách, protože varování, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl být připraven zaútočit na členskou zemi NATO již v roce 2028, sílí, píše server Politico. „Francie není v této úvaze o mobilizaci národa mimo aktivní vojenské síly sama, a je to o to relevantnější nyní, kdy existuje jasná ruská hrozba,“ uvedla Hélène Conway-Mouretová, socialistická senátorka z výboru pro zahraniční věci a obranu.

Začátkem tohoto měsíce se vládní strany v Německu dohodly na zavedení povinné registrace a zdravotního vyšetření pro 18leté muže, přičemž případné zavedení povinné služby závisí na zvláštním rozhodnutí parlamentu, které by nastalo pouze tehdy, pokud by dobrovolná služba nedostačovala potřebám armády. Polsko letos oznámilo cíl vycvičit každého dospělého muže pro případ války, aniž by se však vrátilo k povinné službě.

Francouzský dobrovolný program pravděpodobně zahrne intenzivní vojenský výcvik, ale zatím se neuvažuje o obnovení povinné služby, kterou zrušil bývalý prezident Jacques Chirac v roce 1997.

Macron ve čtvrtek navštíví 27. horskou pěší brigádu ve Varces, kde se očekává, že oznámí detaily programu. „Při této příležitosti prezident republiky znovu potvrdí význam přípravy národa a jeho morálních sil k čelení rostoucím hrozbám,“ uvedl Elysejský palác.

Taková změna by vyžadovala „legislativní reformu,“ zdůraznil francouzský úředník z prezidentského paláce. Vláda slíbila předložit aktualizovaný zákon o vojenském plánování do 21. prosince.

Na rozdíl od mnoha Macronových návrhů se myšlenka vytvoření dobrovolné vojenské služby setkala s širokou podporou napříč politickým spektrem. Plán podporují konzervativci i pravice, včetně předsedy senátního výboru pro zahraniční věci a obranu Cédrica Perrina z Les Républicains a předsedy Národního sdružení Jordana Bardelly, který označil zrušení povinné služby za „chybu.“ Ten uvedl, že by se měla nakonec stát opět povinnou, ale připustil, že armáda nyní nemá dost prostředků na výcvik celé francouzské mládeže. Ani u levice neočekává Conway-Mouretová odpor. „Pokud je to dobrovolné, nevidím důvod, proč by měla být jakákoli opozice,“ řekla senátorka.

Francie si klade za cíl vybudovat do roku 2035 rezervní síly o síle 105 000 osob – poměr jednoho rezervisty na dva aktivní vojáky. To by znamenalo výrazný nárůst oproti téměř 44 000 rezervistům v roce 2024. Vedení francouzské armády již dříve vyjádřilo obavy z poklesu populace a jeho nevyhnutelného dopadu na nábor.