Prezident Pavel asistuje Lichtenštejnům u prolomení Benešových dekretů

Prezident Petr Pavel sehrává roli prostředníka ve vleklém sporu mezi Lichtenštejnskem a Českem kvůli rozsáhlým majetkům, o něž alpské knížectví přišlo v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Lichtenštejni u soudů opakovaně neuspěli, přesto se snaží získat je zpět. A právě Pavel je tím, kdo nyní české vládě tlumočí lichtenštejnský návrh na mimosoudní vyrovnání. Většině vládní koalice s výjimkou lidovců takový návrh nedává smysl. Proti se postavil i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který pro deník Echo24 řekl, že když byl ještě ministrem financí, Lichtenštejni u něj lobbovali za stejnou věc, ale jejich návrh opakovaně odmítl. Ve sporu se dlouhodobě angažuje i lidovec a bývalý ministr kultury Daniel Herman, který oficiálně hájí zájmy knížectví v ČR.

Lichtenštejni neuspěli za dlouhá léta soudních sporů ani jednou z desítek žalob podaných od okresních po ústavní soud. Usilují například o vrácení zámků v Lednici nebo ve Valticích a dalších nemovitostí. Naposledy podali žalobu také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který ve věci teprve rozhodne.

Nadace knížete z Lichtenštejna, která spravuje všechny statky Lichtenštejnů, ale ještě před rozhodnutím soudu, na konci října, oznámila, že je připravena vzdát se vlastnických nároků na majetek v Česku výměnou za vytvoření společného fondu, na který budou vlastnická práva ke spornému majetku převedena. Knížecí nadace chce, aby jí pak byla svěřena povinnost odpovědně a udržitelně s majetkem ve fondu hospodařit. Jinak řečeno: s majetkem by disponoval dědičný princ Alois z Lichtenštejna. Šlechtický rod slíbil, že by se pak vzdal i nároku na 35miliardové odškodnění, o které stát nyní žaluje.

Server Novinky upozornil, že se ve sporu nedlouho po uvedení do úřadu začal angažovat prezident Petr Pavel, který s návrhem na mimosoudní vyrovnání souzní a pomáhá tak Lichtenštejnům. Prezident sám sice nemůže vyhlásit souhlas s přistoupením na lichtenštejnskou nabídku, podle mluvčího lichtenštejnské nadace Michala Růžičky ale slíbil princi Aloisovi z Lichtenštejna, že návrh předá vládě, která na rozdíl od prezidenta má pravomoc o návrhu rozhodnout.

Prezident Pavel se v úterý snažil rozptýlit pochybnosti ohledně své role v lichtenštenjské akci. Na sociální síti X potvrdil, že mu lichtenštejnský princ představil návrh na mimosoudní vyrovnání sporu o majetky, který se mimo jiné jeví pro Česko jako značně nevýhodný, během bilaterálních jednání v OSN.

1) Rád bych informoval o své roli v tématu soudního sporu s Lichtenštejnskem. Během bilaterálních jednání v OSN jsem se setkal s lichtenštejnským princem, který mi představil návrh na mimosoudní vyrovnání sporu o majetky.

— Petr Pavel (@prezidentpavel) November 7, 2023

„Tento návrh jsem vzal na vědomí a po návratu z USA jsem o něm informoval vládu, jako i o dalším obsahu mých jednání v OSN. V tuto chvíli je podnět předložený k posouzení vládou a já nemám v úmyslu do jejího rozhodování nijak zasahovat ani jeho výsledek zpochybňovat,“ uvedl prezident. Už dříve měl ale prohlásit, že se mu nabídka knížectví jeví jako dobrá. Soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková Deníku N řekla, že jí hlava státu sdělila, že by podle něj „bylo nejlepší uzavřít dohodu“.

Spor v koalici

Prezidentova akce kolem Lichtenštejnských nároků vyvolá na politické scéně bouřlivé reakce. Z řad vládní pětikoalice ale lichtenštejnský návrh na mimosoudní vyrovnání podporují podle dosavadních vyjádření jen koaliční lidovci. „Beru to jako dobrý nápad na ukončení vleklých sporů mezi Lichtenštejny a ČR, který může být ve prospěch našich občanů,“ řekl pro Echo europoslanec z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Lichtenštejni podle něj „prokazatelně nekolaborovali“ s nacismem. O jejich podpoře a zejména pak financování hitlerovského režimu však existují vzhledem k dobovým záznamům vážné pochybnosti.

Lichtenštejnsko v boji za prolomení Benešových dekretů pravidelně podporuje i bývalý lidovecký ministr kultury Daniel Herman. „Kéž by i naše politická reprezentace co nejdříve pochopila, že spolupráce je lepší než soudní spory,“ psal například v září Herman s odkazem na vztahy mezi Rakouskem a Lichtenštejnskem. Exministr kultury ale momentálně figuruje jako honorární konzul Lichtenštejnského knížectví v ČR, takže jeho pozici je nutné brát s rezervou.

Jan Zahradil z ODS si naopak myslí, že je nesmysl uzavírat dohody v době, kdy se čeká na rozhodnutí dalšího soudu. Pozicí lidovců ale překvapen není. „Nechápu, proč by na to ČR měla přistupovat a de facto tak vstupovat do činnosti nezávislých soudů a ex-ante uznávat lichtenštejnské nároky. Údajnou roli prezidenta Pavla pak už nechápu vůbec,“ uvedl.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se ke kauze kolem Pavla vyjádřil v úterý během návštěvě Vídně. Řekl, že nevidí důvod při pokračujícím soudu otevírat další jednání. Pozice České republiky se podle něj nijak nezměnila.

Babiš: Dohodu s Lichtenštejny jsem odmítal

Redakci se k možnému prolomení dosud nezpochybněných Benešových dekretů z roku 1945 vyjádřil i předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš, podle nějž je to naprosto nepřijatelné. „Opakovaně jsem řekl, že Benešovy dekrety jsou neprolomitelné a nezpochybnitelné. Nechápu, že je teď zpochybňuje prezident Pavel, který ještě před volbami tvrdil, že je to pro něj uzavřená záležitost. Když jsem byl ministr financí, tak Lichtenštejnové lobbovali, abych s nimi v této věci jednal, což jsem opakovaně odmítal,“ řekl pro Echo24 lídr opozice Andrej Babiš.

Spor se netýká jen Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě, ale také zámků Velké Losiny na Šumpersku, Bučovice na Vyškovsku nebo hradu Šternberk u Olomouce. V říjnu krajský soud v Brně potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, podle kterého stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů tyto zámky na jižní Moravě vracet. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.