Restituční kauza Walderode se vrací na začátek, ÚS vyhověl stížnosti vdovy. Soudy kauzu řeší od 90. let
ÚSTAVNÍ SOUD
Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu (ÚS) vrací na začátek. Ústavní soud vyhověl stížnosti Johanny Kammerlanderové, vdovy po Karlovi des Fours Walderode, důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku, lesy a pozemky. Rod usiluje o vrácení majetku od začátku 90. let.
Na žalované straně stojí více subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. Klíčovou otázkou je to, zda si platně zachoval československé státní občanství.
Československé ministerstvo vnitra Karlovi des Fours Walderode vydalo osvědčení o československém státním občanství. Nejvyšší soud však tento akt, kvůli formálním chybám označil v původním rozsudku za nicotný. S tím však nesouhlasil senát Ústavního soudu vedený předsedou Josefem Baxou. "Ústavní soud shledal, že akt Ministerstva vnitra ze dne 16. 12. 1947 není nicotný. V restitučním řízení toto rozhodnutí o vrácení občanství již nelze přezkoumávat a je třeba z něj vycházet. Připomněl rovněž, že stěžovatelka se v minulosti domohla restituce části majetku a byla v tehdejším sporu úspěšná i před Nejvyšším soudem," uvádí Ústavní soud k rozsudku.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a občanství se vzdal. Znovu se stal československým občanem v roce 1992. Zemřel v roce 2000.