Omezování svobody projevu. Americký deník varuje Evropu

Evropské státy v posledních letech častěji postihují projev svých občanů, alespoň podle Wall Street Journal. Americký deník ukazuje několik konkrétních případů omezování či kriminalizování projevů na veřejnosti. Podle deníku za nárůstem stojí rozdílný přístup ke svobodě projevu v USA, kde je na prvním místě ústavní právo na svobodu projevu. Naopak v Evropě, údajně v souvislosti se zkušenostmi z druhé světové války, rostou obavy z extrémismu a to ovlivňuje i přístup ke svobodě projevu.

Za příklad WSJ dává odsouzení Lucy Conollyové ve Velké Británii. Ta byla odsouzena k 31 měsícům ve vězení za status na sociálních sítích v době demonstrací v Southportu, kde Axel Rudakubana zavraždil tři dívky.

„Hromadné deportace hned. A klidně podpálit všechny ty zas*ané hotely plné těch parchantů. A vezměte s nimi i tu zrádnou vládu a politiky. Je mi fyzicky špatně z toho, co teď ty rodiny musí prožívat. A jestli to ze mě dělá rasistku, tak budiž.“ Příspěvek následně smazala. Podle žaloby však díky sdílení její příspěvek vidělo přes 300 000 lidí a byla odsouzena k 31 měsícům za mřížemi. Její manžel po vynesení rozsudku upozornil, že byla potrestána přísněji, než někteří z rabujících v protestech proti vraždám v Southportu.

Deník si všímá i případu Hamita Coskuna, který před tureckým konzulátem v Londýně zapálil korán a doprovodil to několika výroky jako například „Islám je náboženstvím teroristů.“ Následně byl napaden přihlížejícím mužem. Od britského soudu minulý měsíc odešel s pokutou ve výši 240 liber.

Wall Street Journal také cituje britské policejní statistiky, podle kterých došlo v roce 2023 k 12 183 zatčením v souvislosti se zákony, které mluví o činech jak o "hluboce urážlivých“ nebo „obscénních“. Oproti roku 2019 se jedná o více jak 50% nárůst.

Podobných kroků si deník všímá i v Německu. Země v  reakci na atentát na lokálního politika CDU Waltera Lubckeho v roce 2019 novelizovala zákon z 50. let proti urážkám politiků. Od roku 2021 do roku 2024 pak například kancelář bývalého vicekancléře Roberta Habecka nahlásila policii 805 případů urážek či výhružek na adresu Habecka.

WSJ si také všiml dánský zákona, který od roku 2023 zakazuje znesvěcení náboženských textů. Letos pak dánský soud dvěma mužům, kteří veřejně pálili korán udělil pokutu.

Wall Street Journal v rozsáhlém textu upozorňuje, že právě podobné případy vedly ke kritice ze strany amerického viceprezidenta J.D. Vance, který při návštěvě bezpečnostní konference v Mnichově varoval před omezováním svobody projevu v evropských zemích. Spojené státy také kritizují evropské nařízení o digitálních službách, které velkým internetovým a technologickým gigantům přidává řadu povinností.