„Česko je lídrem ve vysokorychlostní železnici.“ Fiala s dalšími vůdci EU žádají více dotací

Česko je lídrem na poli vysokorychlostní železnice, zní od vrcholných českých politiků. Skupina evropských prezidentů a premiérů v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) poslala Evropské komisi otevřený dopis, jenž žádá o zvýšení evropských dotací na vysokorychlostní tratě. "Česká republika jako lídr budoucího rozvoje vysokorychlostní železnice v Evropě! Naše iniciativa, kterou podpořilo dalších devět členských států EU, otevírá důležitou debatu o rozvoji a financování vysokorychlostních železnic," uvedl premiér. Zpráva přichází krátce poté, co ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil masivní investice do železniční infrastruktury.

Petr Fiala na žádost o evropské dotace upozornil na sociální síti X. "Lepší propojení Evropy je klíčem k prosperitě a hospodářskému růstu. Finanční podpora EU je zde klíčová a přináší velkou přidanou hodnotu!" napsal.

Kromě českého premiéra dopis podepsali estonský premiér Kristen Michal, slovenský premiér Robert Fico, maďarský premiér Viktor Orbán, italská premiérka Giorgia Meloniová, lotyšská premiérka Evika Siliňová, španělský premiér Pedro Sánchez, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, portugalský premiér Luís Montenegro, rumunský prezident Klaus Iohannis a litevský prezident Gitanas Nauséda.

Skupina premiérů a prezidentů z jedenácti zemí Evropské unie, včetně České republiky, se společně obrátila na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou s požadavkem na intenzivnější podporu a financování vysokorychlostní železniční sítě. V dopise zdůrazňují klíčovou roli dopravy pro konkurenceschopnost vnitřního trhu, hospodářský růst i geopolitickou stabilitu regionu.

The Czech Republic as a leader in future development of high-speed rail in Europe! 🇪🇺

Our initiative, supported by 9 other EU Member States, is opening an important debate on high-speed rail development and funding in the coming years. A better-connected Europe is the key to…

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 11, 2025

Zástupci Estonska, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Španělska a Česka podpořili strategický rozvoj vysokorychlostních železnic v rámci politiky TEN-T (Transevropské dopravní sítě). Tato politika, jejíž revize vstoupila v platnost loni v létě, má zajistit modernizaci dopravní infrastruktury, odstranění překážek a propojení chybějících tras.

„Jsme plně odhodláni tyto cíle naplnit a modernizovat železnice pro osobní i nákladní dopravu. Podporujeme nové vysokorychlostní spojky, zvláště v regionech, kde takové napojení dosud chybí, “ uvádějí představitelé ve společném dopise. Lídři EU rovněž upozorňují, že dokončení evropských dopravních koridorů významně přispěje k dekarbonizaci sektoru dopravy a posílí odolnost EU, například i v oblasti vojenské mobility.

EDITORIAL: Evropa v slzách, Evropa mimo hru

Finanční zdroje však zůstávají klíčovou výzvou. Enrico Letta a Mario Draghi ve svých zprávách pro Evropskou komisi upozornili na nedostatečné propojení mezi hlavními evropskými městy, což ohrožuje konkurenceschopnost unijního trhu. Premiéři proto vyzývají Evropskou investiční banku, aby posílila svou podporu velkým infrastrukturním projektům.

Lídři zároveň zdůrazňují, že financování vysokorychlostních železničních spojek mezi evropskými metropolemi je prioritou pro další rozpočtové období. Zástupci států proto volají po navýšení financí do nástroje CEF III (Connecting Europe Facility), který má být katalyzátorem rozvoje evropské dopravní sítě. „Musíme se soustředit na snižování administrativní zátěže a zabránit zbytečném zpožděním projektů. Příliš přísné podmínky, jaké byly použity u Fondu obnovy, by mohly zpomalit dokončení sítě TEN-T,“ varují představitelé EU.

Podepsaní prezidenti a premiéři uvádějí, že řada projektů je už ve stadiu výstavby nebo v závěrečné fázi příprav a mají být realizovány v nadcházejících letech. Zásadní je ale spolufinancování těchto projektů. "Zkoumáme alternativní způsoby financování a spoléháme na silnou podporu politiky Evropské investiční banky, abychom dosáhli našich cílů. Aniž bychom předjímali příští víceletý finanční rámec, rádi bychom zdůraznili, že spolufinancování těchto spojení ze strany EU v příštím finančním období je naprosto zásadní a nezbytné," stojí v dopise. O příštím sedmiletém rozpočtu unie, takzvaném víceletém finančním rámci na roky 2028 až 2034, by se v Bruselu mělo začít jednat v příštích měsících.

SOUVISEJÍCÍ: Z Prahy v každém krajském městě do 2 hodin, podzemní vlaky, rychlé tratě, slibuje Kupka

"Podporujeme cíle komise uvedené v dopise pro komisaře Tzitzikostase připravit akční plán pro evropskou vysokorychlostní železniční síť spojující hlavní města a regiony, přičemž máme na paměti význam přeshraničních projektů. Vyzýváme komisi spolu s členskými státy, aby upřednostňovaly práci na stěžejních projektech s vysokou evropskou přidanou hodnotou," stojí v dopise prezidentů a premiérů. Apostolos Tzitzikostas je eurokomisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch.

Dopis vyzývá Evropskou komisi ke společné koordinaci a synchronizaci projektů napříč členskými státy, aby se zajistilo hladké fungování jednotného trhu a překonání dopravních bariér. Evropské vysokorychlostní železnice se tak stávají nejen dopravní prioritou, ale i klíčovou součástí ekonomické a geopolitické strategie EU.

Vysokorychlostní železnice propojí Prahu s krajskými městy, tvrdí Kupka

Zpráva přichází krátce poté, co tuzemské ministerstvo dopravy oznámilo masivní investice do železniční infrastruktury po celé republice. Cílem je propojit Prahu se všemi krajskými městy do dvou hodin, přičemž polovina z nich by měla být dostupná do 60 nebo dokonce 30 minut, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„S příchodem vysokorychlostní železnice se výrazně promění naše vnímání vzdáleností. Všechna krajská města budou dostupná z Prahy do dvou hodin,“ uvedlo ministerstvo dopravy ve svém prohlášení. Klíčové úseky VRT zahrnují tratě směřující na Ostravu, Hradec Králové, Brno, Plzeň i Drážďany.

Právě v Ústí nad Labem se chystá velká změna v podobě nového terminálu pro rychlovlaky, který vznikne blíže centru města a bude propojen se čtyřkolejným železničním mostem přes Labe. „Terminál musí splňovat požadavky na plynulost a bezpečnost provozu. Chceme, aby měl dostatečnou kapacitu pro rychlovlaky, regionální vlaky i nákladní dopravu,“ uvedl Martin Švehlík ze Správy železnic.

Součástí vysokorychlostního spojení s Německem bude i přeshraniční Krušnohorský tunel, který zkrátí cestu z Prahy do Ústí na pouhých 30 minut. Trasa povede pod Českým středohořím a dále do Drážďan. Podle ministra Kupky se první stavební práce na vysokorychlostních tratích mohou v některých úsecích rozběhnout už do roku 2030. „Pokud půjde vše podle plánu, Pražané už brzy uvidí stavební ruch, který přivede do hlavního města rychlovlaky,“ dodal ministr.