​​​​​​Babiš sdělí Hradu řešení střetu zájmů. Proč má být veřejné? Hrát se v týdnu bude i o rozpočet

Poslanecká sněmovna byla v minulém týdnu měsíc po volbách ustanovena. Zákonodárci se tento týden budou opět věnovat vnitřním záležitostem, mezi něž patří stanovení zasedacího pořádku, ustavení výborů a vznik komisí a delegací. Ve středu pak na Pražském hradě proběhne dlouho očekávaná schůzka prezidenta republiky s potenciálním příštím premiérem Andrejem Babišem, šéfem ANO. Jednat bude i vláda v demisi, mimo jiné o tom, zda pošle do dolní parlamentní komory znovu návrh státního rozpočtu.

Nejostřeji sledovaným dnem tohoto týdne bude patrně středa. Prezident Petr Pavel se hodinu po poledni setká s předsedou ANO. Hnutí, jež zvítězilo ve volbách a jež skládá kabinet s hnutím SPD a Motoristy sobě, chce jednat o návrhu programového prohlášení budoucí vlády, které zaslalo na Hrad skrze datovou schránku, a tak prezident zatím neměl prostor vyslechnout si názory potenciálního příštího premiéra a sdělit mu své. Mnohem zásadnější ovšem bude požadavek jdoucí směrem z Hradu: Pavel bude od Babiše chtít slyšet, jaké kroky politik zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů.

Česká Ústava zapovídá, aby člen vlády vykonával činnosti, které zákon zapovídá – mimo jiné právě konflikt zájmů. Možností, jak střet vyřešit, má Babiš několik, ale i přesto, že prezident již krátce po volbách uvedl, že mu Andrej Babiš představil vícero variant, které by střet zájmů řešily, není dosud jasné, kterou zvolí.

Jedna z částí zákona o střetu zájmů zjednodušeně řečeno uvádí, že problémem je podnikání, nikoliv samotné vlastnění. Sem zapadá Babišův výrok, že nejde o jeho problém, ale problém jeho firmy. Zákonné prostředí obecně musí chránit vlastnické právo, tedy pouhé vlastnění akcií – nedoprovázené ničím jiným – firmy není v rámci české legislativy zakázané. „Jenom se musí smířit s tím, že po dobu trvání jeho angažmá ve vládě nebude moci čerpat dotace a nebude moci být účastníkem zakázek,“ uvedl pro Echo24 docent Bohumil Havel, vedoucí Katedry obchodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Zatímco u veřejných soutěží by to pro Agrofert neměl být problém, je naopak zřejmé, že dotace jsou pro koncern zcela zásadní.

Permanentní konflikt

Tzv. Lex Babiš říká, že člověk, který zasedne ve vládě, nesmí být ovládající osobou, tedy například sedět v představenstvu či jiných statutárních orgánech firmy či dalších pracovněprávních vztazích. Na toto ustanovení se vztahuje lhůta 30 dnů od jmenování předsedy vlády, přičemž právě v této lhůtě je možné opustit řídící funkce. Jak ale pro Echo uvedl Havel, je zde i obecné pravidlo, které je součástí zákona.

„Současně platí obecné pravidlo, které říká, že člen vlády nikdy nesmí být ve střetu zájmů v situaci, kdy by zájem jeho nebo zájem osoby jemu blízké nebo zájem jím ovládané osoby právnické měl mít nějaký efekt zvýhodnění,“ sdělil Echu Havel. Vždycky by se tak dle něj dalo zkoumat, jestli to dané konkrétní rozhodnutí – byť by Andrej Babiš Agrofert pouze vlastnil – nepřináší něco ve prospěch koncernu. Tedy například, když se vláda rozhodne o nějaké aktivitě, která má třeba jen vedlejší efekt na zemědělství, by se muselo zkoumat, zda nevede k situaci, z které by Agrofert benefitoval.

„Musí zabezpečit, že se nebude dostávat do permanentního konfliktu zájmů,“ uvedl Havel s tím, že zde neexistuje žádná lhůta pro vyřešení. A právě tato oblast je ta, které prezidenta pravděpodobně trápí, přičemž řešení není tak úplně nasnadě. Případný konflikt by se totiž musel posuzovat vždy ad hoc. Otázkou samozřejmě je, jak často by taková situace nastávala, nicméně lze si snad představit, že pokud by k ní mělo docházet často, bylo by to téměř neřešitelné, neboť vláda musí rozhodovat v nějakých časových lhůtách, které jsou výrazně kratší nežli délka trvání soudních řízení v ČR. Právní expert protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal ovšem poukázal pro Echo24 na to, že zatímco ustanovení o zákazu čerpat dotace je jasně definované, a tím pádem tvrdé omezení, obecné ustanovení nemá jasně danou sankci.

Jak zajistit to, co není sankcionováno?

„Bylo by krásné, kdyby někdo ten § 3, tedy to obecné ustanovení, řešil, ale bez té sankce je to spíše proklamativní norma. Samozřejmě ji může řešit prezident před jmenováním, poté už má premiér jasně navrch,“ sdělil Echu Doležal a pokračoval: „Vnímám to tak, že prezidentovi nezbývá nic jiného, než o tom s Andrejem Babišem jednat. A právě proto, že chybí ta sankce, tak se prezident snaží, aby došlo k nějakému veřejnému vypořádání toho, co se stane, aby pak mohla potenciálně nastoupit politická odpovědnost. Protože když nemáme právní zodpovědnost, tak má nastoupit ta politická,“ sdělil Echu Doležal z Transparency International s tím, že právo je minimem morálky.

Jak Doležal, tak Havel se shodli v tom, že nejednoznačnější je třetí ustanovení zákona o střetu zájmů, který říká, že – slovy Doležala – „společnost, která patří veřejnému funkcionáři aspoň z 25 %, tak ta společnost nesmí dostávat dotace“. K tomu se ostatně vyjádřil v pondělí při návštěvě Karlovarského kraje na dotaz novinářů i sám prezident.

„Opakem řešení střetu zájmů není jen střet se zákonem, ale bavíme se též o tom, že z hlediska platné legislativy bude Agrofert dnem jmenování vyloučen ze všech dotací a soutěží. To je problém pro Agrofert, dokud bude Andrej Babiš jeho vlastníkem. Ale může to být také velký problém pro Českou republiku, protože pokud EU dospěje k závěru, že je ve střetu zájmů, tak to může znamenat omezení zdrojů pro ČR jako celek, a pak pocítíme to my všichni. Protože veškeré peníze z EU a není jich málo, budou předmětem pozdržení, nebo úplného zablokování,“ sdělil Pavel.

Hlava státu uvedla, že je legitimní žádat po pravděpodobném budoucím premiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, aby veřejnosti vysvětlil, jakým způsobem vyřeší střet zájmů. Prezident ve svém vyjádření zdůraznil, že tím, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády, je také spoluzodpovědný za to, zda střet zájmů bude vyřešen. „Vnímám jako naprosto legitimní, aby Andrej Babiš, tak jako veřejně deklaroval, že ho vyřeší, tak nyní řekl, jak ho vyřeší,“ řekl Pavel.

Možnosti, které Babiš má – kromě nepobírání dotací –, jsou tak nadále prodej Agrofertu, což v České republice není tak snadné, neboť kupec zatím dle všeho chybí, nebo nebýt ve vládě, což ale zjevně nechce. Převod na děti by mohl být problematický z hlediska toho, že ačkoliv by formálně zákon zřejmě naplnil, střet zájmů totiž operuje i s pojmem „osoba blízká“. „Zjišťovalo by se, jestli osoba blízká nemá výhodu z toho, jak on jakožto člen vlády rozhodl. Současně je ten zákon napsán ne zcela dobře, ale v rámci interpretace se diskutuje, že když to dá dítěti, tak to pořád může být nepřímo ovládaná struktura,“ sdělil Echu Havel s tím, že možnost přepsat akcie na děti by ale vyloučila přímý konflikt zájmů (formálně by už Babiš koncern ani nevlastnil).

„Představa, že děti řídí takový mega holding, respektive dělají ta klíčová rozhodnutí jako akcionáři v kontextu toho všeho, co víme o tom příběhu, jak to s tím Agrofertem a s tím střetem zájmů Andreje Babiše je, tak by bylo hodně obtížné uvěřit tomu, že on již nic fakticky neovládá. Ano, čistě formalisticky převod na děti je možným řešením,“ popsal Doležal s tím, že by nesmělo jít o pouhou obezličku, jak si sáhnout na peníze z dotací, zatímco zůstane de facto vlastníkem více než 200 společností, které tvoří koncern.

Kdo povede klíčové výbory?

Dolní komora Parlamentu ČR je v české politice suverénem, který má klíčové slovo při tvorbě legislativy. Než se ale poslanci budou moci začít zabývat jednotlivými návrhy, musí dokončit zřizování svých orgánů. Zástupci stran vznikající koalice ANO, SPD a Motoristé by měli vést deset sněmovních výborů (ANO má mít předsedu pěti výborů, SPD tří a Motoristé dvou). Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) šesti a hnutí STAN dvou. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno.

Motoristé sobě získali klíčové sněmovní výbory: Rozpočtový a Ústavně-právní, přičemž druhý jmenovaný v minulém období vedla opozice (nyní budoucí koalice), konkrétně expředseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Co se potenciálních kandidátů týče, spekuluje se o lidech z poslaneckého klubu AUTO, neboť na obě pozice zde mají osoby, které se daným oblastem dlouhodobě odborně věnují.

Ve středu od 10.00 proběhne také schůze vlády v demisi. Ministři budou jednat o tom, zda opětovně pošlou sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026, jak to žádá vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, dle kterých kabinet Petra Fialy (ODS) porušuje vyčkáváním zákon, neboť ve sněmovně spadne na konci volebního období (končí volbami) vše pod stůl a nová dolní parlamentní komora začíná s čistým štítem. Návrh státního rozpočtu může poslat do Sněmovny jen vláda, tedy v situaci, kdy nová vláda ještě neexistuje, jde o jakési zdržovací intermezzo.

Boj o místopředsedu z řad ODS

Fialův kabinet podmiňuje zaslání tím, že bude rozpočet v základních parametrech – příjmy, výdaje, schodek – v prvním čtení novou sněmovní většinou schválen. Vyčítají též ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), že neposlal do sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který býval zasílán společně s rozpočtem. Babiš končící správce státní kasy dlouhodobě kritizuje za to, že do fondu ukryl „kostlivce“, tedy výdaje, které jdou nad rámec schodku státního rozpočtu.

V pátek bude sněmovna volit neobsazená místa ve svém vedení. V minulém týdnu byl zvolen předsedou sněmovny Tomio Okamura a doplněn byl v tajné volbě pouze o dva koaliční místopředsedy: Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (AUTO). Opoziční Jan Skopeček (ODS), ani Olga Richterová (Piráti) zvoleni nebyli. Piráti přitom ani místo ve vedení sněmovny mít nemají, pro ODS ho ale vznikající koalice garantovala. Nicméně dle kuloárních informací je nezvolení Skopečka pákou, kterou se budoucí koalice snaží dotlačit vládu v demisi, aby poslala návrh rozpočtu. Že se tedy bude o potenciálních místopředsedech hlasovat až 2 dny poté, co končící kabinet bude mít možnost návrh rozpočtu zaslat, není náhodou.

„Bez ohledu na rozpočet, pokud se necháme vydírat hned od samotného počátku, nedopadne to dobře. O rozpočtu budeme jednat,“ sdělil Echu ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, od víkendu nový místopředseda TOP 09. Dosluhující vláda též projedná některé návrhy zákonů, například o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou či o rostlinolékařské péči, na programu je také společný postup veřejné správy k transformaci sídliště ve Šluknově na Děčínsku.