Je jen otázkou času, kdy benzen dorazí u Hustopeč do řeky Bečvy, tvrdí geolog
ÚNIK BENZENU
Toxický benzen, který unikl na konci února při havárii cisteren v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, dorazí až do řeky Bečvy. Je jen otázkou času, kdy to bude, řekl ČTK geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Ondřej Bábek. S ohledem na to, že je však relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou, může se v dobře prokysličené říční vodě odbourávat rychleji než v méně prokysličené podzemní vodě. Podle odborníka je odčerpání benzenu z hlubinných vrtů vhodnou cestou k likvidaci. Část benzenu je však nutné odtěžit se zeminou.
"Rychlost šíření benzenu závisí na rychlosti proudění podzemní vody, které v dobře propustných štěrkopíscích může dosahovat několika decimetrů za den. V běžných povodích řek, jako je Bečva, proudění podzemní vody zpravidla směřuje do řeky. Vzhledem k místu kontaminace a dobré propustnosti štěrkopískové vrstvy je v podstatě jen otázkou času, kdy benzen dorazí do Bečvy," míní Bábek, který je zároveň proděkanem fakulty.
Prostoupení do Bečvy by podle něj znamenalo kontaminaci povrchové vody, jejíž důsledky se špatně odhadují, protože nejsou známy koncentrace benzenu v kontaminovaném mračnu. "Benzen je ale relativně dobře odbouratelný mikrobiální aktivitou (biodegradovatelný). V dobře prokysličené říční vodě se proto benzen může rychleji odbourávat než v méně prokysličené podzemní vodě," míní geolog.
Poločasy rozkladu benzenu se pohybují podle něj přibližně v řádu dvou až 14 dnů v podmínkách dobrého prokysličení a přibližně jeden měsíc až dva roky v podmínkách bez kyslíku. "Lze tedy očekávat, že v Bečvě se benzen odbourá rychleji než ve studnách chatařů. Celková doba odbourání je závislá na koncentracích a mnoha dalších faktorech a špatně se odhaduje," doplnil Bábek.
Při zásahu u požáru v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde vykolejil a následně začal hořet vlak převážející toxický benzen, pomáhal i speciální požární tým dokumentaristů. Díky dronům s termovizí tak měli hasiči přehled o tom, kde jsou ohniska a jak vysoká je v místě… pic.twitter.com/Mvfu1UUq9S
— ČT24 (@CT24zive) February 28, 2025
Podotkl přitom, že benzen se ale může šířit i v půdě nad hladinou podzemní vody a je téměř jisté, že patrně menší část úniku se při infiltraci v půdě zachytila. Odtěžování benzenu ze zeminy je podle něj podstatně složitější. "Kapalný benzen prostupuje půdou vertikálně a v půdě se drží kapilárními silami. Půda z místa kontaminace se dá samozřejmě odtěžit, ale po odtěžení se musí deponovat na skládku nebo spálit, což je náročné ekologicky i ekonomicky. Protože benzen je ale těkavá kapalina, jeho páry se mohou šířit ve vodou nezaplavených pórech půdy i do okolí kontaminace a tudíž patrně uniknou těžbě," podotkl geolog. Doplnil, že těkavost benzenu je závislá především na teplotě, takže čím blíže povrchu půdy, tím více bude benzen unikat do atmosféry.
Benzen je jednoduchý uhlovodík, který je běžně obsažen v benzinu (zhruba dvě procenta), je toxický a karcinogenní. Jako nepolární sloučenina se benzen špatně rozpouští ve vodě (jeho maximální rozpustnost dosahuje zhruba 1780 miligramů na litr), zvláště pokud je obsažen ve směsi s jinými uhlovodíky. V podzemí se proto benzen šíří především na hladině podzemní vody, protože je lehčí (méně hustý) než voda, případně jako mračno rozpuštěné ve vodě plynoucí při hladině podzemní vody. "Díky rozdílům v hustotě vody a benzenu je skutečně nejsnazší cestou odčerpání benzenu přímo ve vrtech z hladiny podzemní vody. Ovšem díky jeho nízké, ale přesto nikoli nulové rozpustnosti ve vodě, část kontaminace zcela jistě unikne čerpání,“ dodal Bábek.