Komise Bundestagu má prošetřit německou reakci na covid-19

V německém Spolkovém sněmu vznikla komise, která má zhodnotit postup státu za pandemie covidu-19. Na jejím vzniku se v koaliční smlouvě dohodly vládní strany, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Grémium má do dvou let předložit zprávu, která doporučí zlepšení postupů pro případ další pandemie.

Nová komise není v tradičním pojetí parlamentním vyšetřovacím výborem (Untersuchungsausschuss). V takovém případě by byla složená pouze z poslanců Spolkového sněmu. V tomto případě je ale komise složená ze 14 poslanců a stejného počtu odborníků. Grémium dostalo název Enquete-Kommission, přičemž slovo enquête ve francouzštině rovněž znamená vyšetřování.

Vznik komise kromě vládních stran CDU, CSU a SPD podpořily také opoziční Zelení a strana Levice. Největší opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka v květnu označila za prokazatelně pravicově extremistickou, požadovala vznik řádného parlamentního vyšetřovacího výboru. Politické zástupce má ale nakonec v komisi všech pět parlamentních frakcí včetně AfD. Zastoupení odborníci pocházejí z různých oblastí, od zdravotnictví přes právo až po hospodářství.

Předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová řekla, že je výbor "šancí dospět ke společenskému smíření". "Pandemie zanechala rány - viditelné i neviditelné, a také lidi odcizila politice," dodala.

"Chceme se kriticky vypořádat s rozhodnutími a procesy, které ve světle doby třeba dávaly smysl, a chceme identifikovat chyby. Chceme se také podívat na to, co bylo dobré," řekla agentuře DPA předsedkyně komise Franziska Hoppermannová, která je poslankyní za CDU. "Chceme porozumět, nikoli odsuzovat," dodala. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier už dříve řekl, že kritické zpracování událostí kolem pandemie covidu-19 může být šancí, jak získat zpět na stranu demokracie ty lidi, kteří důvěru v ni v době pandemie ztratili.

Komise vznikla dva a půl roku po skončení posledních plošných opatření spojených s pandemií covidu-19 v Německu. První známý případ onemocnění koronavirem Německo zaznamenalo 27. ledna 2020, do Velikonoc 2023 zavádělo nejrůznější opatření, která měla bránit šíření viru SARS-CoV-2 včetně povinného nošení roušek, testování, očkování či takzvaných lockdownů.

Právě tato opatření by měla komise zkoumat a do konce června 2027 představit zprávu, která by je zhodnotila a doporučila, jak postupovat v případě "budoucích pandemických událostí". V minulém volebním období, do kterého spadala část pandemie, se navzdory několika pokusům nepodařilo dohodnout na zřízení grémia, které by se zabývalo pandemií a opatřeními, jež stát zaváděl v boji proti ní.