Města a kraje sedí na miliardách. Piráti navrhují: kdo nestaví, přijde o peníze

Není snad větší problém – nedostupné bydlení. A řešení? Obce a kraje dál hospodaří s výraznými přebytky, zatímco stát řeší hluboký deficit. Podle pololetní zprávy ministerstva financí skončily územní rozpočty k 30. červnu 2025 přebytkem 64,6 miliardy korun, po očištění o prostředky na platy učitelů jde o 30 miliard korun. Na účtech samospráv a jejich organizací leží už 560 miliard korun a ministerstvo odhaduje, že do deseti let tato suma naroste až k bilionu. „Obce a kraje dlouhodobě nejsou schopny využít svůj investiční potenciál, čímž dochází ke kumulaci úspor,“ konstatuje materiál.

Ministerstvo upozorňuje, že obce a kraje schvalují schodkové rozpočty, ale ve skutečnosti hospodaří s přebytkem. „Schválené rozpočty obcí a krajů počítají v roce 2025 s deficitem 119 mld. Kč, ovšem… očekává se kladné saldo minimálně 35 mld. Kč,“ stojí ve zprávě. Nevyužitý investiční potenciál dosáhl v polovině roku 60 miliard korun, z toho 18 miliard připadá na Prahu. Pro rok 2025 ministerstvo čeká růst daňových příjmů samospráv o 3 % na 470 miliard korun.

Krize bydlení a tlak na nové motivace

Současně roste tlak na řešení bytové krize. OECD připomíná, že ceny bytů v Česku od roku 2008 vzrostly o více než 30 % a nájmy se téměř zdvojnásobily. Nedostatek dostupného bydlení se dotýká zejména mladých rodin a seniorů. „Dostupné bydlení je jednou z nejdiskutovanějších otázek současnosti,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Podle něj se navíc Česko ocitlo v pasti vlastní minulosti: „Dostupnost bydlení zhoršilo to, že ji zhruba 20 let žádná politická reprezentace neřešila. Situaci ovlivnil paradoxně i vstup ČR do EU v roce 2004, kdy jsme podle evropských pravidel nemohli využívat veřejné prostředky na bytovou výstavbu.“ Tento zákaz platil až do letošního roku, kdy Evropská komise Česku schválila notifikaci umožňující využít i evropské peníze na stavbu nájemních bytů. Kulhánek věří, že pokud bude udržena kontinuita, „v rámci horizontu dekády zaznamenáme signifikantní zlepšení dostupnosti“.

Ministerstvo připomíná, že už za působení Ivana Bartoše (Piráti) byl spuštěn program na obecní nájemní byty, který letos disponuje sedmi miliardami korun ze státního rozpočtu. Developerská praxe ale naráží na bariéry. „Samotná stavba je to nejjednodušší. Nejsložitější je územní plánování a proces povolení, který může připomínkovat příliš mnoho subjektů,“ uvedl na konferenci For Arch ředitel EP Real Estate Petr Palička.

Pirátský recept: akcelerační zóny a přímé příjmy z výstavby

Opozice mezitím tlačí na to, aby obce měly přímý finanční zájem na nové výstavbě. Ekonom a kandidát Pirátů v Praze Libor Dušek zdůrazňuje, že hlavním nástrojem mají být akcelerační zóny: „Finanční motivace skrze rozpočtové určení daní (RUD) nejsou tím hlavním nástrojem… Tím hlavním jsou jednoznačně akcelerační zóny.“ V nich by stát či kraje určily lokality pro rychlou výstavbu – od brownfieldů u nádraží po nové čtvrti u budoucích stanic VRT – a uplatnily zrychlený povolovací režim.

K financím Piráti navrhují změnu rozdělování daní: „Peníze, které stát vybere na DPH při výstavbě, budeme posílat přímo do těch obcí, v nichž se staví,“ říká Dušek. Podle nich by se tak výstavba projevila v obecních rozpočtech okamžitě, nikoliv až po letech. Program také počítá s tím, že „třetinu obecních příjmů z RUD by měly tvořit daně vytvořené na území obce, po vzoru Polska“.

Vláda: rozhýbat stovky miliard na účtech

Do debaty o využití přebytků se zapojují i členové vlády. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) na veletrhu For Arch uvedl: „Mnohdy není problém se zdroji, jenom prostředky vhodně nepracují. Našim cílem by mělo být ty prostředky rozhýbat.“ Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza varoval, že nižší investice do dopravy mohou ohrozit rozběhnuté projekty. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale odmítá obavy ze „zamrzání“ staveb: rozpočet se podle něj ještě upraví během podzimních vyjednávání.

Pololetní výsledky tak potvrzují dlouhodobý trend: samosprávy spoří více, než investují. Zatímco stát si na své výdaje půjčuje, obce a kraje sedí na stovkách miliard, které do veřejných projektů vstupují jen pomalu. Vláda i opozice se proto shodují alespoň na jednom – že peníze na účtech obcí a krajů je třeba rozhýbat, liší se ale v cestě, jak toho dosáhnout.