Emisní povolenky na burzách dál zdražují, v Kanadě přitom podobný systém v nedávno zrušili

Nový systém emisních povolenek ETS 2, který má vstoupit v platnost v roce 2027, se stává stále ožehavějším politickým tématem. Očekává se, že nové povolenky mohou zdražit domácnostem energie i o desítky tisíc ročně. Zatím se jedná jen o odhady, ale termínové kontrakty emisních povolenek ETS 2 nedávno dosáhly 87 eur na povolenku, tedy téměř dvojnásobku požadovaného stropu 45 eur. O tom, jaký společenský dopad tlak na snižování emisí může mít, se nedávno přesvědčili v Kanadě. Tamní uhlíkovou daň pro domácnosti nedávno zrušil nový premiér Mark Carney. Odůvodnil to slovy, že daň příliš rozdělovala společnost.

Emisní povolenky ETS 2 mají od roku 2027 v EU zatížit platbami za emise i například vytápění domácností či osobní dopravu. Odklad systému, který byl definitivně schválen během českého předsednictví EU, už podle ministra Petra Hladíka není reálné prosadit, vzhledem k tomu, kolik států už systém implementovalo. Česko spolu s dalšími 17 státy usiluje o úpravy systému – například o posílení rezerv, které mají tlumit extrémní výkyvy cen a omezit rychlý růst nákladů domácností.

Součástí systému ETS 2 má být i sociální fond. Česko by z něj mělo získat 50 miliard korun. Na kompenzace domácnostem může jít až 50 % této částky.

Právě kvůli možným vysokým nákladům pro domácnosti tepe do vlády opozice. „Když mělo Česko dost síly emisní povolenky za Fialova předsednictví prosadit, má dost síly je také zrušit. Ale bez vlády, která je úplně k ničemu a dělá jen to, co jí nařídí Evropská komise Ursuly von der Leyenové. Volit koalici Spolu znamená volit servilitu, odevzdanost, dražší život a stagnaci,“ uvedla například na síti X nedávno exministryně financí Alena Schillerová.

Tématu se věnují i opoziční Piráti, kteří navrhují zavedení energetického kuponu, který má domácnostem náklady kompenzovat. Navrhují i další opatření, například snížení spotřebních daní v momentě, kdy by cena povolenek rostla příliš rychle.

To zkritizoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. "Tohle nikdy nepochopím. Jediný smysl emisních povolenek je vytvořit na lidi finanční tlak, aby změnili své chování. S tím Pirátská strana souhlasila a podílela se na jejich schválení. A teď nabízí, jak jim ty peníze bude složitě vracet, aby své chování měnit nemuseli. Nebylo tedy lepší to raději neschvalovat," uvedl Kalousek.

Tohle nikdy nepochopím. Jediný smysl emisních povolenek je vytvořit na lidi finanční tlak, aby změnili své chování. S tím @PiratskaStrana souhlasila a podílela se na jejich schválení. A teď nabízí, jak jim ty peníze bude složitě vracet, aby své chování měnit nemuseli. Nebylo tedy… https://t.co/gKAZqTTxud

— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) August 7, 2025

Dopad uhlíkové daně na peněženky domácností nedávno řešili v Kanadě. Tam bývalá vláda Justina Trudeaua zavedla minimální federální uhlíkovou daň pro domácnosti v roce 2019. Zpočátku byla na 20 kanadských dolarů za tunu emisí. A postupně byla zvyšována až na 80 dolarů za tunu emisí. Vybrané peníze přitom vláda vracela občanům na daňových vratkách. Podle odhadů dostalo 80 % domácností na vratkách více, než na dani zaplatily. Některé kanadské provincie uhlíkové daně zavedly už dříve.

Systém se však brzy stal velkým volebním tahákem opoziční konzervativní strany. Daňové vratky se totiž vyplácely podle velikosti domácnosti, vratky se také lišily ve městech a na venkově a v jednotlivých provinciích a nereflektovaly energetickou spotřebu. Některé provincie pak neúspěšně daň napadly u Nejvyššího soudu s argumentem, že daň narušuje jejich konkurenceschopnost.

Napětí také vyvolávalo rozhodnutí z roku 2023, kdy Trudeau udělil výjimku pro topné oleje, ty využívají především vesnické domácnosti v provinciích, kde vládne Liberální strana. Kritiku si vysloužilo i odlišné zdanění provincie Quebec, ze které pochází bývalý premiér Trudeau. Uhlíkovou daň nakonec letos v dubnu zrušil nový kanadský premiér s odůvodněním, že příliš rozdělovala společnost.

K nepopularitě daně přispívalo i její zvyšování v době zvyšujících se životních nákladů a zvyšujících se cen energií. Po jejím zrušení poklesla cena benzínu přibližně o 12 centů na litr. Zrušení daně se také z měsíce na měsíc promítlo v číslech inflace. Zatímco v březnu letošního roku dosáhla 3,2 %, v dubnu byla inflace 2,6 %.