Německo ve stavu jako za Velké hospodářské krize? Naděje na oživení ekonomiky a průmyslu nejsou

Německo a jeho ekonomika propadají do krize, ze které se zatím stále neukazuje cesta ven. Letos německé hospodářství už druhý rok v řadě klesne, v příštích dvou letech vykáže jen velmi slabý růst, pokud vůbec. Němce dusí jejich nepochopitelně přísná klimatická politika, vysoké ceny elektřiny (což ještě víc popohnalo loňské odstavení posledních tří jaderných elektráren), chybějící levný ruský plyn, vyčerpaný dosavadní model růstu, slabá poptávka z Číny a hrozící cla od Donalda Trumpa. Některá srovnání označují současnou německou krizi kvůli jejím důsledkům za podobnou jako byla velká finanční krize ve 30. letech. Nebo za období covidu, ovšem bez covidu. Němci v únoru zamíří k předčasným volbám, do kterých se rozsáhlá společenská nespokojenost a sílící obavy Němců z budoucnosti jistě projeví.

Ekonomika bude v zimních měsících stagnovat a pak se bude zotavovat jen velmi pomalu, uvedla Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky. Očekávaný růst soukromé spotřeby bude slabší, než banka dosud předpokládala, trh práce by mohl ještě oslabit, zatímco podnikatelské investice se zotavují pomalu.

The crisis in German industry is comparable only with the Great Financial Crisis and Covid, and this during good times. Most Germans don’t understand yet what will happen to their society in next recession

But hey, why don’t you vote for four more years of Green Economic Wonder?… pic.twitter.com/bZ4mQqZiob

— Michael A. Arouet (@MichaelAArouet) December 9, 2024

Nová prognóza tlumí naděje na rychlé oživení hospodářství v Německu. Bundesbank na příští rok nyní předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,2 procenta proti růstu o 1,1 procenta, jak odhadovala v červnu. Na rok 2026 počítá s růstem o 0,8 procenta proti dosavadnímu odhadu 1,4 procenta.

Odhad vývoje německé ekonomiky upravilo tento týden směrem dolů i několik národohospodářských institutů. Prognóza centrální banky se liší od odhadů ministerstva hospodářství, které na příští rok očekává růst o 1,1 procenta a v roce následujícím o 1,6 procenta. Německá vláda i centrální banka očekávají, že letos ekonomika vykáže pokles o 0,2 procenta, což by znamenalo druhý rok recese po sobě. Zemi by to zároveň zařadilo na chvost žebříčku zemí Evropské unie.

ČTĚTE TAKÉ: Německá ekonomika a její slabost

Na německé ekonomice je závislá řada českých firem. Německo je totiž náš největší obchodní partner. Není proto moc pochopitelné, proč české ministerstvo hospodářství počítá velmi optimisticky s tím, že naše ekonomika poroste v příštím roce o 2,7 procenta. Tím spíš, že letos se odhaduje celoroční růst zhruba o jedno procento.

Skomírající průmysl

Velkou roli hraje to, v jakém stavu je německý průmysl. Situace je stále více tristní. Průmyslová výroba v říjnu meziměsíčně klesla o další jedno procento po propadu o dvě procenta v září. Čekal se přitom růst výroby. Nejhůře na to je výroba v energeticky náročných odvětvích, která se meziměsíčně snížila o 0,9 procenta. Na prvním místě je samozřejmě výroba v automobilovém průmyslu, ta byla nižší o 1,9 procenta. Situace skomírajících automobilek a drahé energie se zkrátka nevyhnutelně propisují do všeho. A vzhledem k silné provázanosti německého průmyslu s českým, se v propadu vezeme také. Průmyslová výroba u nás v říjnu po dvou měsících růstu meziročně klesla o 2,1 procenta.

„Je třeba uvědomit si, že známky problémů německé ekonomiky, projevující se například ochabnutím průmyslové výroby, lze pozorovat zhruba od roku 2018. To zdaleka není rok zdražení energií, jejich cena ve skutečnosti až do roku 2020 spíš klesala. Stejně tak je těžké první náznaky ochabování pro německou ekonomiku tak významného průmyslu (jen pro některé „nové“ ekonomiky EU včetně naší má průmysl větší váhu na přidané hodnotě) asociovat s poklesem úrovně exportů. Prvotní pokles byl spíš důsledkem ochabnutí domácí poptávky. I prudký vzestup inflace a s ním spojený vzestup v eurech měřených nákladů na pracovní sílu „nové“ EU přišel později. Export čínských automobilů také nepochybně raketově roste, jenže automobily se vyrábějí i jinde, třeba v Severní Americe, a tamní automobilový průmysl (a průmysl obecně) vykazuje i při zvýšené konkurenci z Číny prakticky všude lepší dlouhodobé trendy vývoje než ten evropský,“ uváděl k tomu nedávno v Echu bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Evropská centrální banka (ECB) tento týden také dál snížila úrokovou sazbu, aby podpořila celkový hospodářský růst ve skomírající eurozóně. Obavy z inflace se do značné míry rozplývají a debata se přesouvá k tomu, zda snižuje sazby dostatečně rychle, aby podpořila ekonomiku eurozóny, která stále více zaostává za Spojenými státy.

Vedle inflace má na vývoj ekonomiky vliv i politická nejistota, zejména ve dvou největších ekonomikách, tedy právě v Německu a ve Francii. Do toho roste nervozita kolem obchodních vztahů s Amerikou kvůli slibům Trumpa zavést celní poplatky na veškerý dovoz do USA.