„Nové“ přijímací zkoušky mají děti za sebou. Proč jsou podle odborníků stále špatné a nefér

Žáci základních škol za sebou mají první kolo přijímacích zkoušek na střední školy i víceletá gymnázia. Tentokrát v „novém“ hávu s elektronickým systémem přihlašování a s možností podávat tři přihlášky místo dvou. Kromě již tradiční kritiky Cermatu za obsah testů či nyní už také tradičního problému s nedostatečnou nabídkou žádaných oborů však podle expertů zůstává přijímací řízení v řadě ohledů problematické. Do budoucna by se tak systém mohl dále měnit.

Uchazeči si mohli letos nově podat tři přihlášky místo dvou. Žáci nově na přihláškách určovali, na kterou školu chtějí nejvíce. Nový elektronický systém připravený Cermatem vznikl s cílem zjednodušit proces přijímání na střední školy a omezit chaos, který ho provázel v minulosti. Odpadla mimo jiné administrativa se zápisovými lístky a odvoláními.

Jenže odborníci dopředu upozorňovali, že to není zdaleka všechno, co systém přihlašování na střední školy, potažmo žáky a rodiče, trápí. V jádru leží jednak neschopnost systému zlepšovat situaci u dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, jednak „pokřivení“ poptávky kvůli potřebě dopředu taktizovat s výběrem škol.

Pochybnosti ukázala v říjnu minulého roku studie odborníků z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd (IDEA). Ve studii došli k závěru, že samotná digitalizace a možnost zvolit tři školy k dobrému fungování systému stačit nebudou.

Počet přihlášek by podle nich měl být vyšší. Vědci míní, že by se tak mohlo zamezit velkému taktizování uchazečů při výběru školy a mohli by se snáze najít nadaní žáci ze znevýhodněných rodin. Ve světě je podle studie běžná možnost hlásit se na vyšší počet škol, někde maximální počet škol na přihlášce ani není omezený.

Výrazným problémem českého vzdělávaní je podle think tanku IDEA vysoká závislost dosaženého vzdělání žáků na socioekonomickém statusu rodiny a vzdělání rodičů. „Některé aspekty přijímacího řízení mohou tuto nerovnost dále prohlubovat,“ uvedl autor studie Tomáš Protivínský. Mezi externími vlivy pak odborníci zmiňují také nedostupnost kvalitní přípravy na testy Cermatu zdarma, tedy podle nich opět něco, co staví bariéru nadaným dětem ze znevýhodněného prostředí.

Tomu by podle něj i dalších odborníků mohlo zabránit předřazení přijímací zkoušky na střední školy před podávání přihlášek na školy i to, že by testy skládali zájemci o maturitní i nematuritní obory. Nyní jednotné zkoušky skládají pouze uchazeči, kteří se hlásí na obory s maturitou. Žáci se nejprve hlásí na školy a až poté dělají přijímací zkoušky.

Správné volbě vzdělávací dráhy ve stávajícím systému brání podle vědců mimo jiné to, že žáci nemají spolehlivé informace o jednotlivých školách ani o vlastních schopnostech. O výběru školy pro své děti tak mnohdy rozhodují rodiče. Žáci, v jejichž rodinách nemá vzdělávání podporu, tak mnohdy přes svůj talent nepokračují ve vzdělávání, nebo studují ve školách, kde se jejich potenciál dostatečně nerozvíjí.

Úvahy o rozšíření počtu přihlášek zaznívaly v počátku chystaných změn i z ministerstva školství, zvažovalo se, že by systém mohl v budoucnu umožňovat podání až deseti přihlášek. Některým změnám podle ministerstva musí předcházet další kroky, jako je redukce stovek středoškolských oborů na desítky či posílení nabídky všeobecného vzdělávání. Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory asi z 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře. Maturitní obory jsou přitom první volbou téměř 80 procent všech uchazečů o střední školy. Podobně se pak debatuje otázka prodloužení povinné školní docházky, aby zasahovala alespoň částečně i do středoškolského vzdělání.