Po desítkách let krveprolití a milionech mrtvých DR Kongo a Rwanda podepsaly mír. Prostředníkem byly USA

Demokratická republika Kongo (DRK) a Rwanda dnes podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píší tiskové agentury. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf americké diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

"Dohoda je založena na závazku nezvratně a prokazatelně ukončit státní podporu Demokratických sil pro osvobození Rwandy (FDLR) a přidružených milic," řekl podle agentury AFP při jednání rwandský ministr zahraničních věcí Olivier Nduhungirehe.

"Mírová dohoda skutečně předpokládá stažení rwandských vojsk z DRK," napsala pro změnu prezidentská kancelář Demokratické republiky Kongo na síť X.

O znění dohody se jednalo tři dny minulý týden se snahou zohlednit politické, bezpečnostní a ekonomické zájmy obou znesvářených zemí. Dokument obsahuje podle AFP ustanovení o odzbrojení povstaleckých skupin, o respektování územní celistvosti a o "mechanismu koordinace bezpečnosti".

Rubio prohlásil, že jde o "důležitý moment po 30 letech války", kterou americký prezident Donald Trump označil za "jednu z nejhorších válek, jakou kdy kdo viděl", píše agentura AP.

Šéf Bílého domu má mimo jiné velký zájem na těžbě minerálů v DRK. Na nerostné suroviny je mimo jiné bohatý i východ této východoafrické země, kde právě hnutí M23 vedlo několik měsíců úspěšnou ofenzívu. Suroviny se odtud pašovaly přes Rwandu, Ugandu a Burundi a dále se jejich původ propral prostřednictvím mezinárodních dodavatelských řetězců až například k americké technologické společnosti Apple.

"Podařilo se mi dát je dohromady... A nejen to, získáme pro Spojené státy spoustu práv na nerostné suroviny z Konga," řekl Trump na tiskové konferenci před jednáním. Roli prostředníka sehrál i Katar, který v polovině března hostil v Dauhá rwandského prezidenta Paula Kagameho a jeho konžského protějška Felixe Tshisekediho.

Ačkoliv OSN a západní země viní Rwandu z podpory povstalců na východě DRK, Rwanda toto obvinění popírá. Naopak sama viní sousední Kongo z toho, že poskytlo útočiště členům hutuských milicí, kteří jsou zodpovědní za genocidu z roku 1994, při níž ve Rwandě zemřelo na 800.000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů.

Demokratickou republiku Kongo sužuje násilí už od 90. let minulého století. Do bojů je zapojeno přes 100 ozbrojených skupin a miliony lidí už kvůli třicet let starému konfliktu přišlo o život, píše AP.