Konec ambicí mírové mise? Británie vnímá vyslání vojáků na Ukrajinu jako riziko

Británie a další evropské země údajně opouští od prvotních plánů vyslat vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise. Londýn vnímá převažující rizika a nechce dráždit Moskvu, jak uvádí britské The Times s odkazem na diplomatický zdroj, který je zapojený do diskusí. O zprávě informuje také agentura Unian.

Namísto vojenského nasazení by se evropské země mohly rozhodnout pro alternativu. Šlo by o poskytnutí vojenských instruktorů dislokovaných na západní Ukrajině. Tento krok by splnil závazky bez přímé konfrontace s ruskými silami. Instruktoři by školili ukrajinské vojáky a zároveň by se vyhnuli nebezpečným oblastem.

Operace Interflex, v rámci které probíhá výcvik ukrajinských jednotek ve Velké Británii, by mohla být dokončena do konce roku 2025. Následně by se výcvik přesunul do Lvovské oblasti. Diplomatické zdroje uvádějí, že lídři v Evropě se obávají, že jakýkoliv výraznější vojenský krok by mohl Moskvu vyprovokovat k dalšímu zostření konfliktu. Mnozí se domnívají, že nasazení evropských sil by mohlo působit jako jednostranná intervence a ohrozilo by bezpečnost celého východního křídla NATO.

Evropské země se proto více zaměřují na ochranu ukrajinského vzdušného prostoru a možnost leteckého krytí pro západní jednotky. Významnou roli v případné námořní bezpečnosti by mohlo sehrát Turecko. Podle dostupných informací se britští a francouzští diplomaté snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským po pohřbu papeže Františka. S cílem zmírnění napětí a dalšího posunutí jednání směrem k příměří.

Naproti tomu Francie minulý týden vyjádřila náklonnost k možnosti vyslaní pozemních mírových jednotek na Ukrajinu, psali jsme zde. Nasazení vojenského kontingentu by podle odhadů Francie stálo ale EU minimálně 2–3 miliardy eur, na což zatím nejsou peníze. Celou situaci pak ještě více polarizují rozdílné vize, jako je představa šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové přebudovat Ukrajinu v „militarizovaného dikobraza“ s cílem učinit ji nenapadnutelnou pro Rusko. Ani tento plán ale nemá mezi členskými státy jednotnou podporu a debaty o jeho konkrétní podobě i financování zůstávají nevyřešené, přičemž dosažení dohody se podle všeho odkládá nejméně do léta, možná až do podzimu. Proti Francii Británie upřednostňuje ochranu vzdušného a námořního prostoru.

Na Ukrajině ale panují obavy, že evropští instruktoři zemi opustí při prvních známkách eskalace. Ukrajinští představitelé současně také nevěří, že by ruský prezident Vladimir Putin akceptoval přítomnost mírových sil na ukrajinském území. Evropské snahy jsou nyní zaměřené na nalezení řešení, které by neporušovalo vytyčené hranice a zároveň vedlo k diplomatickému průlomu.