Úrokové sazby dál drtí banky

Jistě jste si povšimli, že zde často mluvíme o inflaci a jejích zdrojích. Možná si také pamatujete, že jsme tu říkali opakovaně, že inflace má v ČR tři hlavní zdroje a těmi jsou předešlá monetární politika, tedy „tisk“ peněz, dále zelená politika EU, která vyřadila z provozu stabilní zdroje energie a tím energie zdražila a do třetice fiskální politika, který skrze rostoucí zadlužení také hrne do oběhu další peníze, které působí analogicky jako tisk peněz centrální bankou. Nu – a premiér Petr Fiala předvedl, proč je inflace těžko vyřešitelná.

Zpochybnil totiž slova guvernéra ČNB Aleše Michla o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Podle premiéra je za inflaci zodpovědná především ČNB a její guvernér by neměl házet vinu na vládu.

Netuším, zda je to neznalost, nebo pouze politický marketing, každopádně je zjevné, že vláda svůj podíl na inflaci odmítá, tedy s ním ani nehodná nic dělat. Tedy ani neexistuje možnost, jak inflaci definitivně zkrotit. Samozřejmě že inflace se bude dál zmírňovat, bude ale klesat hyperbolicky – tady nejprve velmi rychle a pak stále pomaleji. Až nakonec začne klesat tak pomalu, až přejde prakticky do stagnace na velmi vysokých hodnotách, které budou na hony vzdálené jednomu dvěma procentům, na něž jsme byli zvyklí ve druhé dekádě tohoto tisíciletí.

To samozřejmě není vůbec dobrá zpráva pro klasické finanční investice založené na cenných papírech a jakýchkoliv produktech od cenných papírů odvozených. Ty totiž aktuálně čelí dvěma mlýnským kolům, která ničí výnosnost těchto investic. Jedním mlýnským kolem je vysoká inflace. A druhým mlýnským kolem je samotná nízká výkonnost cenných papírů.

Cenné papíry se zdály trochu zmátořit před bankovní krizí, od chvíle, kdy bankovní krize udeřila, se ale nedokážou pořádně nastartovat. Přispívá k tomu i to, že první dějství bankovní krize, které se odehrálo v březnu, stále není zapomenuto a periodicky se vrací. Na začátku tohoto týdne definitivně zkolabovala kalifornská a hodně velká First Republic Bank. A hned vzápětí tu máme dalšího kandidáta a trable.

Po kolapsu First Republic Bank totiž zjitřená nálada na burzách začala zase srážet akcie bank, které v minulých týdnech vykazovaly větší odlivy vkladů. A konkrétně americká regionální banka PacWest Bancorp to schytala poklesem akcií o 60 % v after-marketu, což na ni začalo opět upoutávat pozornost. Znovu se totiž opakuje klasický scénář, který v minulých týdnech postihl i jiné banky. Nejprve odliv vkladů, pak prudký pokles cen akcií, pak se banka stala středem pozornosti, pak ještě větší odliv vkladů, pak zavření.

PacWest Bancorp komunikuje s veřejností obratněji než First Republic, což přispívá k tomu, že se zatím drží. Nervozita na trhu je ale obrovská. Aby ne, když se ukázalo, že banka hledá potenciálního kupce, který by ji přebral. Připomeňme, že zbankrotovaly již čtyři regionální americké banky plus First Republic. A důvodem je nejen horší schopnost klientů splácet dražší úvěry v důsledku vyšších úrokových sazeb, ale také propad hodnoty jejich investičního portfolia cenných papírů, taktéž v důsledku vysokých úrokových sazeb.

Zase znovu se tak vracíme ke konstatování, že výkonnost investic jakkoliv spojených s cennými papíry se prudce zhoršuje, a to až tak, že to pokládá banky. A úrokové sazby, primární zdroj bankovní nákazy, dál rostou.