„Ta žena je příšerně netaktní.“ Pozoruhodný cestopis po evropském východu

Anglická spisovatelka Rebecca Westová (1892–1983) u nás není známa a ani doma není dnes vzpomínána příliš často. Ale za svého dlouhého života to byla velmi úspěšná žena v centru literárního dění. Její knihy jí vynášely značné příjmy, přispívala do prestižních časopisů v Británii i v USA a byla deset let milenkou H. G. Wellse.

V 90. letech v době jugoslávských válek zažil oživení zájmu její cestopis po Jugoslávii Černý beránek a šedý sokol (1941). Byť byl některými komentátory hodnocen kriticky, z nezbytí se k němu vraceli jako k neopominutelnému anglicky psanému pohledu na tuto zemi. Ale i autoři nezabývající se válkou občas zmíní knihu jako jeden z nejlepších anglických moderních cestopisů vůbec.

Westová byla se svým zalíbením v nově vzniklých národních státech ve střední a jihovýchodní Evropě po konci první světové války dost osamocená. V módě bylo spíš říkat, že Versailleská mírová smlouva byl omyl. Westovou vedl k tomuto názoru jednak antiimperialismus – impéria jsou podle ní zhoubná jak pro ovládané, tak pro ovládající –, jednak přesvědčení, že evropský Západ dluží Jihoslovanům za to, že zadržovali nápor Turků a dostávalo se jim bídného zacházení ze strany Rakousko-Uherska.

Sluší se, abychom věděli, že byl tehdy na Západě někdo, kdo psal, že pro nové národní státy „byla svoboda extází. Věděla jsem, že to je pravda, protože jsem to viděla na vlastní oči. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Československo a Jugoslávie byly jako mladý muž protahující se brzy ráno u okna po dlouhém spánku. Jíst v těchto zemích venku, procházet se jejich parky znamenalo naplnit si nozdry vůní štěstí“. A že to nebyla samozřejmost. „Zejména levice se k těmto novým státům a všemu, co dělaly, stavěla ostře kriticky,“ píše Westová. A vytýká jí, že věřila, „často mimo jakoukoli praktickou míru, že jedinec musí mít svobodu určovat svůj osud“, a zároveň podléhala teorii, že „nacionalismus je vždy antidemokratický a internacionalismus je vždy liberální a mírumilovný“. Což jsou vlastně velmi aktuální spory – v Praze, Bruselu i ve Washingtonu.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.