Moc moči. Parky coby velkokapacitní veřejné toalety

KNIHA LODYHY V ŘÁDCÍCH

Moc moči. Parky coby velkokapacitní veřejné toalety
"Moč rostlinu prostě popálí svou koncentrací. Na listech je to často během usychání, kdy se při skanutí její koncentrace v poslední kapce výrazně zvýší. Zcela devastující je pak pro kořenový krček, zvlášť je-li poškozený třeba obsekáním. Velmi toxická je moč i pro samo kořenové vlášení, které kontaktně zcela zlikviduje." Park Stromovka. Ilustrační foto Foto: Hlavní město Praha
2
Domov
  • Ondřej Fous
Sdílet:

Nebojte. Nebudu tu popisovat ty scény, k nimž se všichni otáčíme zády. Musím ale připomenout, že stromy záda nemají, nemohou popoběhnout nebo uskočit před pejskem či pánem. Ba ani nakopnout nedovedou kořenovým náběhem jakkoli silným. Jistě přeháním, proč by to ty stromy dělaly. Přece je laskavě hnojíme. Je to jedna z těch výmluv, kterých máme po kapsách desítky. Škody způsobené močí jsou ve skutečnosti jedním z hlavních důvodů, proč o stromy přicházíme. Takže nehnojíme? Ne, v podstatě solíme.

Museli bychom moč ředit třeba 1 : 20, pak by mohla být i užitečná. Její síla je samozřejmě individuální. Vliv obsahu alkoholu, antikoncepce či kokainu v to nelze započítat. Zbytky antidepresiv v moči, tolik poslední dobou rozšířené, také květeně nijak neprospívají. Aspoň to na ní nijak nepozoruji.

Vychází kniha Lodyhy v řádcích zahradníka Ondřeje Fouse.
Vychází kniha Lodyhy v řádcích zahradníka Ondřeje Fouse. Foto: Echo24

Moč rostlinu prostě popálí svou koncentrací. Na listech je to často během usychání, kdy se při skanutí její koncentrace v poslední kapce výrazně zvýší. Zcela devastující je pak pro kořenový krček, zvlášť je-li poškozený třeba obsekáním. Velmi toxická je moč i pro samo kořenové vlášení, které kontaktně zcela zlikviduje. Strom má vůli je obnovovat, ale to je možné pouze tehdy, pokud se koncentrace sníží. Nejlépe deštěm, který je minerálně nenasycený a dobře ředí, případně zálivkou. To myslím dobře znají všichni majitelé trávníků, kteří jsou chovateli fen. Povšimněte si, že zatímco střed kroužků je vypálen vysokou koncentrací, její okraje bují zelení. U zalévaných trávníků jsou škody výrazně menší než u pažitů bez zálivky.

Když si v lese odskočím ke stromu, tak zabiju? Nikoli. Dospělý strom tuhle situaci jednou za čas ustojí a pravděpodobnost, že všichni turisté a houbaři si v lese vyberou tentýž strom, není velká. Ve městě je to jiné a recidivisté malé úlevy jsou častější, než si myslíme. Již před léty šla mezi sadovníky příhoda, kterak kdosi z údržby Vrchlického sadů zamaskoval do báze platanu plechovku a vynášel ji pravidelně naplněnou, aby po šichtě napočítal dvacet litrů nažloutlé tekutiny. Nikdo mu to nevěřil. Dnes jsou zde umístěny urinaly, z kterých se vyvážejí stovky litrů, dřív mířících beznadějně ke stromům; dokázaly prakticky zničit jeden z nejkrásnějších parků Prahy.

Slíbil jsem, že se nemáte bát, je to citlivá věc. Dokud jsem neměl příležitost pozorovat cvrkot v Čelakovského sadech, tedy v okolí Národního muzea, neměl jsem ponětí o frekvenci. Močení není zdaleka problém několika drobných čivav a milovníků krabicových vín. Kdepak. To se takhle dobře oblečený pán s aktovkou cestou z práce přitočí ke keři a sebere vám všechny iluze. Když mu z plných plic hýkne do ucha hlavní zahradnice „To tě máma neučila“, neštěstí je hned na světě. A já se zahradnicím ani zahradníkům nedivím. Masaryk kdysi pravil, že „zvyk se odklidí zas jen zvykem“, a je to veliká pravda. Problém močení v parcích má totiž dvě strany.

Veřejné toalety ve stanici metra Muzeum jsou jistě jedny z nejděsivějších v Praze a milovníci divokých devadesátek si tu přijdou na své.

Celý text si můžete přečíst v knize zahradníka Ondřeje Fouse Lodyhy v řádcích, kterou vydává Edice Echo. Objednat si ji můžete zde.

Ondřej Fous, zahradník, publicista, perenář, příležitostný pedagog a autor krajinářských řešení. Vyrostl v Mělníce a Přerubenicích, studoval v Lednici na Moravě, pracoval v Anglii, kam se stále vrací. Dlouhodobě se věnuje tématu obrody a zachování zahradnického řemesla. Patří mezi řešitele krajinářské části revitalizace sadů Čelakovského a okolí Národního muzea v Praze nebo Moravského náměstí v Brně. Od roku 2005 pracuje na tváři zámeckého parku ve Mcelích. Dlouhodobě se soustřeďuje na obnovy vilových zahrad. Autor cyklu #stromnenidekorace zaměřujícího se na etiku života stromů ve městě, iniciátor projektu Doporučený sortiment záhonových peren. Založil Žurnál ze světa vytrvalosti pereny.eu podporující názorovou pluralitu. Vede projekt zahradnické alternativy Zámecké zahradnictví Ctěnice s každoroční perenářskou školou pro studenty krajinářské architektury a je aktivní ve školce Trvalky Semanín, kde se věnuje výběru sortimentu vytrvalých květin.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Hluboký a mělký stát

KOMENTÁŘ

Je trochu příznačné, že pojem „hluboký stát“, který se už občas používá i v České republice a stihl se rozšířit do všech koutů anglosféry, vlastně původně pochá ...

00:08

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články