Pavel natřel vládu za chabý boj s dezinformacemi. „Zabýváme se tím pečlivě,“ zní z kabinetu

Jinak poměrně poklidné soužití vlády Petra Fialy s hlavou státu zkraje týdne trochu oživil prezident Petr Pavel, který kabinet zkritizoval za to, jak bojuje s dezinformacemi. Podle něj je snaha pětikoalice doslova na bodu mrazu. Vláda to nicméně odmítá s tím, že i bez vyčleněného vládního zmocněnce toho dělá dost.

Na otázku, zda kabinet činí v tomto ohledu maximum, Pavel pro Český rozhlas odvětil, že možná nedělá ani minimum. Připomněl, že poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi se stal Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Vláda ale podle prezidenta nemá žádného pověřence či koordinátora pro danou oblast, který by připravil koncept, jak vést strategickou komunikaci kabinetu, jak čelit dezinformacím.

„Protože si s tím vláda tak úplně neví rady, tak oblast je teď tak trochu ve vzduchoprázdnu, což myslím, že rozhodně dobře není,“ poznamenal Pavel. Dezinformace se podle něj šíří na sociálních sítích stále rychleji a častěji a občané, kteří nemají možnost se v informacích orientovat, se často stávají oběťmi.

Děláme dost, říká vláda

Ministři se vůči tomu nicméně vymezili. „Vláda se tématem dezinformací zabývá pečlivě. Nastavili jsme systém boje s dezinformacemi mezi nově vytvořeným Oddělením strategické komunikace při Úřadu vlády a příslušnými resorty, které se problematice na různých úrovních věnují. V minulém roce vznikla pracovní skupina pod Bezpečnostní radou státu, v níž jsou odborníci z ministerstev obrany a vnitra a dále také experti pro boj s hybridními hrozbami a dezinformacemi,“ uvedl v odpovědi pro Echo24 mluvčí Úřadu vlády Jakub Tomek.

Dezinformacím se v minulosti věnoval vládní zmocněnec Michal Klíma, ten se ale vloni dostal pod tlak kvůli kontroverznímu zákonu o regulaci webů a Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování žádali předsedu vlády vydavatelé. Klímovu pozici tak vláda vloni v únoru nakonec zrušila a agendu převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Ten má ovšem na rozdíl od Klímova velmi aktivního přístupu poměrně odlišný styl. „Má se v tom víc dělat než mluvit. Když se o tom jen razantně mluví, tak jsou protireakce někdy mnohem silnější a mohou vybudit ještě lepší podhoubí pro dezinformační vlny. Boj proti dezinformacím a lžím je o neustálém hledání správné míry, která má spočívat v krátkodobých i dlouhodobých strategiích a hlavně konkrétních činech,“ zmínil Pojar v nedávném rozhovoru pro server Aktuálně.cz.

Pavel také řekl, že považuje za důležité podporovat aktivity, které zdůrazňují důvěryhodnost zdrojů. Není to jen otázkou lidské jistoty ve stále složitějším světě, ale také bezpečnosti, neboť záměrně zkreslované informace mohou vést buď k šíření paniky, nebo k nesprávným závěrům, vytváření averzí vedoucích třeba až k násilí, případně k destabilizaci celých států, míní.

Svět dezinformací a fake news také do značné míry spadá pod agendu ministra vnitra Víta Rakušana. Resort nedávno zahájil letákovou kampaň proti lžím odkazující na webovou stránku, jejímž hlavním heslem je „Nebát se a nenaletět“. Kampaň potrvá až do konce tohoto roku a vyjde na desítky milionů korun. Účel kampaně ale zůstává nejasný. Od opozičních politiků proto sklízí kritiku.

Plakáty, které lidé mohli potkat ve vlacích nebo ve městech, odkazují na web nenaletet.cz, kde mají lidé najít „ověřené a skutečné informace“. Doposud je ale v podstatě poloprázdný.

Ministerstvo vnitra na dotaz redakce deníku Echo24 odpovědělo, že kampaň už vyšla od minulého roku na přibližně 21,3 milionu korun včetně DPH. Šlo patrně především o náklady spojené s výrobou letáků. Samotný návrh, provoz a správa webu nicméně podle mluvčího vnitra Ondřeje Krátošky nepřesáhla do současnosti částku 40 tisíc korun. Ministerstvo podle něj oslovilo pro spolupráci také kraje a některé z nich poskytly zdarma prostor v tištěných periodikách nebo v městské hromadné dopravě.