„Kdyby Rusko nemělo atomovky, NATO už bojuje na Ukrajině,“ prohlásil šéf vojenského výboru aliance v Praze

Kdyby Rusové neměli atomové zbraně, už bychom je vytlačili z Ukrajiny, uvedl šéf vojenského výboru NATO, nástupce Petra Pavla Rob Bauer, během debaty na pražském Defence Summit, který pořádal Institut pro strategická studia. Bauer také mluvil o ochotě spojeneckých států a západní společnosti investovat do obrany.

O nutnosti vést celospolečenskou debatu o obraně a investicích, ale i o hrozbě jaderných zbraní, mluví Bauer dlouhodobě. Na podzim minulého roku uvedl, že NATO v reakci na ukrajinský konflikt musí právě ruský jaderný arzenál brát v potaz. Letos už o ruských jaderných zbraních a jejich dopadu na konflikt na Ukrajině mluvil mnohem více přímo.

„Jsem si naprosto jistý, že kdyby Rusové neměli jaderné zbraně, byli bychom na Ukrajině a vytlačovali bychom je odtamtud pryč,“ uvedl Bauer v debatě. Zároveň také prohlásil, že zapojení NATO do střetu s Rusy není nemožné, ale je to riskantní a toto riziko je součástí politických debat.

Dotkl se také otázky „červených čar“, které se od počátku konfliktu posouvají. Připomenul například, že viděno zpětně, řada lidí říká, že dodávky HIMARS, tanků či F-16 měly přijít dříve. „Pokud se na problém díváte v budoucnosti, jak naznačuje otázka, a ne vždy chápete důsledky, pak je to mnohem obtížnější. Později si řeknete: „tanky a F-16 a HIMARS“ a „vlastně nic z toho nebylo červenou čárou, tak proč jsme to neudělali dřív?“. "Ale prezident Biden a jeho tým, a v Německu i v jiných zemích vedou tuto diskusi předem, než znají odpověď. Vždy je jednoduché se ohlédnout zpět a říci: ‚ale to byla hloupost‘. Ale pokud za toto riziko musíte převzít odpovědnost, pak je to jiná diskuse,“ upozornil Bauer.

V debatě také řekl, že obrana je celospolečenskou záležitostí. Kdy si důležitost obranyschopnosti musí všichni uvědomit a něco jí ze své pohodlnosti obětovat. Zároveň v debatě upozornil, že investice do obrany je zároveň investice do posílení společnosti a demokracie. A ne vždy je vyčíslitelná penězi.

„Lidé, kteří říkají, že není dostatek financí na všechno, co obrana potřebuje, plácají nesmysly. Za dva roky dala EU 500 miliard eur na to, aby si občané v EU mohli udržet správnou teplotu topení. Za dva roky proletělo komínem 500 miliard eur, a to doslova, aby si občané udrželi pohodlí,“ kritizoval v debatě Bauer a narážel na podporu domácností v době energetické krize.

Bauer o nutnosti celospolečenských debat o obraně, které neprobíhají, mluví dlouhodobě. V listopadu minulého roku se během debaty Centra transatlantických vztahů Cevro institutu mluvil podobně. „Ukrajinský boj je náš boj. Pokud Putin vyhraje, my všichni prohrajeme,“ uvedl ve svém úvodním slově.

Věnoval se však i otázce celospolečenské debaty a ochotě například bránit svou vlast či nutnosti připravit se například na mobilizaci v případě velkého konfliktu.

Bauer upozornil, že momentálně žije v Evropě více lidí než během druhé světové války, kdy se po kontinentu pohybovala statisícová vojska. Neočekává však, že by se v současnosti vzhledem k nedostatečné připravenosti a ochotě společnosti, podařilo taková vojska v Evropě vytvořit.

Zmínil, že klíčovým bodem ukrajinského odporu bylo velké množství rezervistů, kteří bojovali proti Rusku od roku 2014 a byli schopni rychle nastoupit k obraně vlasti. „Každý národ musí přemýšlet o tom, jak v konfliktu své vojáky bude nahrazovat. Když to budete řešit během války, bude pozdě,“ uvedl před rokem Bauer.

Nizozemský admirál Rob Bauer je šéfem vojenského výboru NATO, který se skládá z náčelníků generálních štábů jednotlivých států a je tak vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Bauer do funkce nastoupil v červnu 2021. Většinou tříletý mandát mu byl minulý rok prodloužen o půl roku a na konci tohoto roku ho má nahradit italský admirál Giuseppe Cavo Dragone. Funkci šéfa vojenského výboru NATO v letech 2015-2018 zastával také současný český prezident Petr Pavel.