„Rusko chce návrat před rozšíření NATO, týká se to i vás,“ varoval admirál Bauer v Praze

Boj Ukrajiny proti Rusku je i naším bojem. Pokud Ukrajina prohraje, prohrajeme i my. Společnost musí být dlouhodobě připravena na konflikt, který hrozí. V době konfliktu už bude pozdě. Nejen to zaznělo na debatě pořádané Centrem transatlantických vztahů CEVRO mezi admirálem Robem Bauerem, předsedou vojenského výboru NATO, náčelníkem generálního štábu generálporučíkem Karlem Řehkou a národním bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem. Admirál Bauer byl na dvoudenní návštěvě Česka, kde konzultoval dlouhodobé strategické plány NATO.

Na tiskové konferenci náčelník generálního štábu Karel Řehka uvedl, že během setkání s Robem Bauerem mohl mluvit naprosto otevřeně a bez politických příkras. Následně se oba setkali na veřejné debatě v CEVRO Institutu. Řehka, Bauer a Pojar debatovali například o potřebě logistiky, nebezpečí konfliktu s Ruskem, mobilizaci či evropském zbrojním průmyslu.

Zvláště v otázkách případného konfliktu s Ruskem mluvil admirál Bauer napřímo. „Ukrajinský boj je náš boj. Pokud Putin vyhraje, my všichni prohrajeme,“ uvedl ve svém úvodním slově. Zároveň varoval, že konflikt s Ruskem se přímo týká i České republiky. „Cíle Ruska jsou zjevné. Chtějí se dostat na hranice roku 1997, to se týká i vaší země,“ varoval v Česku Bauer. V roce 1997 byla podepsána dohoda mezi NATO Ruskem o spolupráci. Podle výkladu prezidenta Vladimira Putina se poté nemělo NATO už dále rozšiřovat na východ. Česko přitom do NATO vstoupilo až v roce 1999.

S hrozbou formulovanou Bauerem souhlasil i český náčelník generálního štábu Karel Řehka. Zdůraznil, že vstup České republiky do NATO v roce 1999 byl jeden nejdůležitějších okamžiků v historii země po sametové revoluci.

Rob Bauer také Karla Řehku podpořil v jeho dlouhodobé kritice nedostatečného zájmu o otázky obrany ve společnosti a ochotě a přípravě k mobilizaci. Admirál Bauer upozornil, že momentálně žije v Evropě více lidí než během druhé světové války, kdy se po kontinentu pohybovala statisícová vojska. Neočekává však, že by se v současnosti vzhledem k nedostatečné připravenosti a ochotě společnosti, podařilo taková vojska v Evropě vytvořit.

Zmínil, že klíčovým bodem ukrajinského odporu bylo velké množství rezervistů, kteří bojovali proti Rusku od roku 2014 a byli schopni rychle nastoupit k obraně vlasti. „Každý národ musí přemýšlet o tom, jak v konfliktu své vojáky bude nahrazovat. Když to budete řešit během války, bude pozdě,“ uvedl Bauer.

Oba velitelé také rozebírali, jak dlouho bude ještě pokračovat konflikt na Ukrajině. „Kdo zvládne konflikt déle protahovat, vyhraje,“ uvedl Bauer. Podle Řehky je válka především soubojem vůlí s tím, že Ukrajina má vzhledem k existenčnímu ohrožení vysokou motivaci, zatímco řada ruských vojáků neví, proč je na frontě. „Ale Rusové dokáží vytrpět hodně, více než my,“ varoval Řehka.

NATO nezasáhne přímo proti Rusku, pokud to nebude nutné, ujistil Bauer a upozornil, že aliance vždy musí kalkulovat s tím, že Rusko je jadernou velmocí. Zároveň se Rusku podařilo vyhnout masové mobilizaci. Přestože země funguje v modu válečné ekonomiky, velké části populace se válka stále nedotkla. V případě konfliktu s aliancí, tak má Rusko stále kde brát.

Představitel NATO se v Česku sešel také s náměstkem ministryně obrany Danielem Blažkovcem nebo zástupci parlamentu. Setkal se také s prezidentem Petrem Pavlem, který funkci předsedy Vojenského výboru NATO zastával v letech 2015 až 2018.