ANO jen straší, kudy chodí, odvrací Stanjura kritiku rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura je stejně jako celá vláda Petra Fialy (oba ODS) pod tlakem kvůli návrhu rozpočtu na příští rok, který podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) obsahuje celou řadu „rozpočtových triků“. Stanjura se nyní proti kritice na svou adresu ohradil s tím, že hnutí ANO je postavené na kombinaci zvěstování katastrofických scénářů.

Šéfka poslanců hnutí ANO, ale také někteří ekonomové (včetně Národní rozpočtové rady) opakovaně upozorňují na to, že návrh rozpočtu na příští rok není zdaleka v pořádku. Chybí v něm totiž desítky miliard, například kvůli nadhodnoceným výnosům z emisních povolenek, dosud neuzákoněnému snížení výdajů na podporu obnovitelných zdrojů či příliš optimistickým očekáváním spojeným s růstem české ekonomiky a tedy s výběrem daní.

„Bez rozpočtových machinací by vláda v čele s ODS nesnížila deficit ani o miliardu. Krutá pravda, která se premiérovi v křeči nebude líbit,“ uvedla Schillerová, která už dříve kritizovala Stanjuru kvůli jeho údajné aroganci. „Nesrovnalosti v rozpočtu za 50 miliard teď nikomu vysvětlovat nebudu. Ministr Stanjura prolomil v Událostech, komentářích všechny dosavadní hranice politické arogance. Ujistila jsem ho, že to co mu prochází u kamaráda Petra Fialy, mu ve Sněmovně rozhodně neprojde,“ reagovala Schillerová na jejich nedávný střet v ČT.

ROZHOVOR: Platy jako v Německu budou, když to říká premiér. Mít 30 % ve volbách je reálné, říká ministr Baxa

Stanjura nyní na kritiku zareagoval velmi ostře. „Hnutí ANO je od základu postavené na kombinaci zvěstování katastrofických scénářů a falešném slibování populistických řešení. Proto jeho představitelé straší, kudy chodí, bohužel pro ně bývají ze svých lží časem usvědčeni: každý rok straší nerealistickým rozpočtem, který nám ale vždy vyšel dle plánu (narozdíl od Aleny Schillerové, pro kterou nebylo ± 100 miliard korun rozdíl od plánu žádným problémem),“ uvedl Stanjura.

„Straší chybějící konsolidací, ale náš deficit bude příští rok činit 2,3 % HDP. Oni (ANO) naopak básní o Maďarsku a Slovensku, kde mají deficity kolem 6 % HDP a Evropská komise s nimi kvůli tomu vede řízení,“ dodal Stanjura s tím, že ANO zároveň straší chudobou a bídou, přitom „máme nejnižší míru ohrožení chudobou obecně i u mladých a současně dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU,“ dodal ministr.

Schillerová reagovala s tím, že místopředseda strany, „která slibuje německé platy do 5 let, nebude nikomu povídat o populismu“. „A protože vaše výsledky na ministerstvu financí jsou jedna velká katastrofa, spolehněte se, že to fakt budu říkat, kudy budu chodit,“ řekla Schillerová.

Na Stanjurovu obhajobu reagovala s tím, že vláda by bez mimorozpočtových půjček, snížení valorizace penzí ve stavu legislativní nouze nebo vybrakování ČEZ nikdy plánované rozpočty nedodržela. „Deficit snižujete pomaleji, než navrhovalo hnutí ANO. Příští rok bez rozpočtových triků dokonce ani o korunu. Za vaší vlády chudneme nejrychleji od vzniku republiky,“ míní Schillerová.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Vláda bagatelizuje výhrady k rozpočtu. Fiala se Stanjurou půjdou na kobereček

Svůj postoj však bude muset Stanjura vysvětlovat nejen opozici, ale také prezidentovi Petru Pavlovi, který si ministra spolu s premiérem Fialou pozval takříkajíc na kobereček. Prezidentův poradce David Marek opakovaně uvádí, že v rozpočtu chybí desítky miliard a prezidentovi tak jeho schválení nedoporučí. Sám prezident avizoval, že ještě neví, zda rozpočet podpoří. Se Stanjurou a Fialou se sejde až poté, co návrh rozpočtu projde ve sněmovně třetím čtením.

Politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že vláda je autonomní a k hlasu poradních orgánů nemusí zaujímat žádné stanovisko a nemusí je brát v potaz. „Přeci jen rozpočet je politikum a je zcela v gesci vlády. Je ale pravda, že nesoulad nepůsobí dobře,“ uvedl Eibl.

„Prezident republiky má plné právo návrhy komentovat a projednávat se členy vlády. Nemyslím si, že by prezident nakonec rozpočet vetoval, to ale neznamená, že jej automaticky přijme. Případnou diskusi o rozpočtu je třeba vnímat jako nutnou a pro společnost prospěšnou. Pokud by k vetu došlo, byl by to opravdu silný impuls k zamyšlení, nicméně i prezidentovo veto může sněmovna přehlasovat…“ dodal politolog.