Češi se bojí inflace a cen energií, klesá důvěra ve vládu a EU, uvádí Eurobarometr

V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, kterou dnes zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.

Obavy z rostoucích cen a inflace podle aktuálního průzkumu vnímá 62 procent obyvatel ČR, oproti loňsku o osm procentních bodů méně. Druhým nejsilnějším zdrojem obav je další vývoj v energetice, které sdílí 32 procent dotázaných. "Toto skóre ČR a Slovenska je nejvyšší v žebříčku obav v rámci celé EU," uvedla mluvčí unijního zastoupení v Praze Magdaléna Frouzová.

Národní ekonomiku vnímá pozitivně jen pětina české populace, evropskou ekonomiku 31 procent. "Po mírném zlepšení vnímání národní i evropské ekonomiky po skončení pandemie covidu-19 v roce 2021 ukazují aktuální odpovědi dotazovaných snížení optimismu," konstatovala Frouzová.

Optimisticky vidí budoucnost unie 55 procent dotázaných v ČR, zatímco loni to bylo 59 procent. V rámci EU je Česko mezi sedmi nejpesimističtěji naladěnými zeměmi. Nejvíce pesimistickými jsou Slovensko (51 procent), Francie (46 procent) a Řecko (44 procent). Naopak nejoptimističtěji hledí do budoucna obyvatelé Irska (84 procent), Dánska (80 procent) a Polska (77 procent).

Češi si Evropskou unii nejvíce spojují se svobodou, cestováním a pracovními příležitostmi, konkrétně 57 procent oslovených. Mír má s EU spojeno 32 procent respondentů a demokracii 27 procent účastníků průzkumu. V negativním smyslu 30 procent Čechů spojuje EU s byrokracií, 24 procent ji vyčítá plýtvání peněz a 22 procent nedostatečnou kontrolu na hranicích. "Vývoj v těchto dílčích aspektech ukazuje, že obraz EU v ČR od roku 2016 soustavně posiluje a negativní konotace slábnou," poznamenala Frouzová.

Důvěra českých občanů v EU klesla z loňských 51 procent na 44 procent, důvěra v českou vládu zaznamenala ještě výraznější propad, a to z 45 na 30 procent. Nejsilnější důvěře se tradičně těší armáda, i ona si ale meziročně pohoršila z 86 na 75 procent důvěřujících, vyplývá ze zjištění Eurobarometru.

Něco přes polovina dotázaných vyjádřila spokojenost s tím, jaké kroky podnikla česká vláda po vypuknutí ruské agrese. Výrazně spokojenější se svou vládou jsou v tomto ohledu Finové (88 procent). Naopak nejvíce kritičtí jsou Bulhaři, Slováci a Řekové, z nichž spokojenost s kroky své vlády vyjádřila jen zhruba třetina. Ve všech zemích EU se obyvatelé obávají hospodářských důsledků války. V ČR to je 86 procent dotázaných, což odpovídá průměru v EU.

Největší podpoře v rámci přijatých opatření vůči Ukrajině se v Česku těší - podobně jako v celé EU - poskytování humanitární podpory. Ocenilo ji 87 procent obyvatel ČR. Čeští respondenti jsou však výrazně vlažnější například v podpoře nákupu vojenského vybavení - podpořila jej polovina z nich, zatímco unijní průměr je 65 procent. "A zatímco 80 procent dotázaných v ČR je pro silnější celoevropskou obranu, jen 59 procent respondentů je pro zvýšení výdajů na tuto oblast," dodala Frouzová.

Průzkum se konal od 12. ledna do 6. února v České republice na vzorku 1025 respondentů starších 15 let.