Nerudová: Pokud MOV povolí start Rusů na OH, zpronevěří se olympijským ideálům

Diskuze o olympijských hrách v Paříži 2024 a účasti ruských sportovců je aktuálně jednou z nejřešenějších otázek. Svá stanoviska představuje Ukrajina, Mezinárodní olympijský výbor (MOV), Český olympijský výbor (ČOV), české ministerstvo zahraničních věcí, ale i prezidentská kandidátka, která po svém nepostoupení do druhého kola podpořila nyní již nově zvoleného prezidenta, Danuše Nerudová. Podle ní je ale odpověď na otázku, zda se ruští sportovci mají účastnit olympijských her, „opravdu jednoduchá“.

Od ruské agrese na Ukrajině, která trvá již jedenáct měsíců, ve většině sportů nemohou Rusové ani Bělorusové soutěžit. MOV však nyní zvažuje, že vybraní sportovci z obou zemí by mohli startovat na pařížských hrách, pokud se proti válce vymezí a nebudou mít dopingovou minulost. Na olympiádu by se mohli kvalifikovat ze soutěží v Asii.

Ukrajina se tak v této době snaží přesvědčovat lídry sportovních federací, aby zachovali současné sankce a kvůli invazi nedovolili startovat Rusům a Bělorusům v soutěžích, potažmo kvalifikacích a na olympijských hrách v Paříži. Ve svém úsilí podle ukrajinského ministra sportu Vadyma Hutcajta hodlá pokračovat.

Ukrajinský olympijský výbor na pátek svolal mimořádné valné shromáždění, které se mělo zabývat i případným bojkotem her. „Dokud bude válka, dokud bude naše země bombardována, dokud budeme bojovat za nezávislost, nemůžeme je nikde vidět. Máme velké přání, abychom je neviděli, dokud válka neskončí naším vítězstvím,“ citovala Hutcajta agentura DPA.

Pokud by se přes veškeré úsilí Ukrajiny nepodařilo vyloučit Rusko a Bělorusko ze sportovního světa, pak by podle Hutcajta mohl přijít v úvahu bojkot olympiády. Na tyto hrozby již dříve ostře reagoval šéf MOV Thomas Bach. „Je extrémně nešťastné eskalovat diskuse hrozbou bojkotu v těchto počátečních fázích,“ řekl.

Postoj Čechů

Český olympijský výbor (ČOV) se již ve čtvrtek vyjádřil, že nezvažuje bojkot her příští rok v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Tento postoj zopakoval i po pátečním stanovisku ministerstva zahraničí, které úvahy MOV označilo za překvapivé. O věci chce resort jednat s Národní sportovní agenturou (NSA) a ČOV.

K diskuzi o účasti ruských a běloruských sportovců na LOH v Paříži se na twitteru připojila i prezidentská kandidátka, která v prvním kole voleb skončila na třetím místě, Danuše Nerudová. „Mezi olympijské ideály patří mimo jiné respekt (ke druhým a k pravidlům), smysl pro fair play nebo přátelství. Rusko nenaplňuje ani jeden z těchto ideálů. Odpověď na otázku, zda se mají ruští sportovci účastnit OH, je opravdu jednoduchá,“ napsala Nerudová.

K diskusi o OH: Mezi olympijské ideály patří mimo jiné respekt (ke druhým a k pravidlům), smysl pro fair play nebo přátelství. Rusko nenaplňuje ani jeden z těchto ideálů. Odpověď na otázku, zda se mají ruští sportovci účastnit OH, je opravdu jednoduchá.

— Danuše Nerudová (@danusenerudova) February 4, 2023

V odpovědi na jeden z tweetů pak ještě uvedla, že pokud MOV připustí start těchto sportovců, „tak se zpronevěří olympijským ideálům a OH pak můžeme zrušit“ a místo nich „mít komerční soutěž“.

Kdyby to byl konsenzus, MOV by nikdy nemohl jejich start připustit. Pokud to učiní, tak se zpronevěří olympijským ideálům a OH pak můžeme zrušit. A místo nich mít komerční soutěž.

— Danuše Nerudová (@danusenerudova) February 4, 2023

MOV již dříve uvedl, že by pro ruské a běloruské sportovce v případě, že by se nakonec mohli OH zúčastnit platily určité podmínky. Museli by soutěžit jako neutrální sportovci (bez ruské/běloruské vlajky a hymny), museli by plně respektovat Olympijskou chartu a nemohli by aktivně podporovat válku na Ukrajině.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby se ale MOV „musí přestat snažit zakrývat ruské zločiny bílými vlajkami“. „Od loňského roku Rusové zabili 231 ukrajinských sportovců a trenérů, 15 jich zranili, 28 zadrželi a 4 se pohřešují. Tuto genocidní válku nařídil Putin, ale provádějí ji obyčejní Rusové,“ uvedl Kuleba na twitteru.

Plán MOV na návrat ruských a běloruských sportovců na světovou scénu podporují Spojené státy. „Mělo by být naprosto jasné, že nereprezentují ruský nebo běloruský stát,“ uvedla tisková mluvčí Bílého domu Karine Jeanová-Pierreová. Závodit by mohli jako neutrální sportovci bez jakýchkoliv státních symbolů, jako jsou vlajky či hymny. Hry by naopak po boku ukrajinských sportovců a Ukrajinského olympijského výboru bojkotovalo i Lotyšsko.

Bojkoty poznamenaly především letní olympijské hry v Moskvě 1980 a Los Angeles 1984. Ve druhém případě na nich chyběla většina zemí tehdejšího východního bloku včetně bývalého Československa. Naposledy přistoupily k bojkotu KLDR a další země v Soulu 1988. Tým komunistické Koreje chyběl také na předloňských olympijských hrách v Tokiu, což zdůvodňoval koronavirovou pandemií. MOV ho pak vyloučil z loňských zimních olympijských her v Pekingu s vysvětlením, že olympijské výbory mají povinnost výpravy poslat.