Další trik z Bruselu. Ukrajina by zpočátku měla v EU omezené hlasování, dokud nebude potlačeno právo veta

Evropská unie zvažuje nový mechanismus, který by umožnil vstup nových členů bez okamžitého přiznání plného hlasovacího práva. Tento krok má oživit proces rozšiřování, jenž v posledních letech uvízl na mrtvém bodě kvůli odporu některých států v čele s Maďarskem. Podle informací tří evropských diplomatů a jednoho úředníka EU je návrh zatím v ranné fázi a jeho schválení by musely jednomyslně potvrdit všechny členské země, píše bruselský deník Politico.

Záměrem je umožnit kandidátským státům, jako jsou Ukrajina, Moldavsko nebo Černá Hora, vstoupit do unie za „přechodných“ podmínek – s přístupem k výhodám členství, ale bez práva veta. EU si z rozšíření stanovila strategickou prioritu uprostřed expanzivní agendy ruského prezidenta Vladimira Putina, ačkoli tlak na zvýšení počtu členů ze současných 27 na až 30 v příštím desetiletí odhaluje vnitřní rozpory bloku, píše Politico s tím, že tento mechanismus je pokusem obejít blokádu maďarského premiéra Viktora Orbána.

Podle zastánců návrhu by nové země získaly plná hlasovací práva až poté, co EU dokončí institucionální reformy, zejména zavedení hlasování kvalifikovanou většinou ve většině oblastí. „Budoucí členové by se měli vzdát práva veta, dokud nebude EU schopna fungovat efektivněji,“ uvedl Anton Hofreiter, předseda Výboru pro evropské záležitosti německého Spolkového sněmu. „Rozšíření nesmí být blokováno těmi, kteří brání reformám.“

Právo veta je posledním nástrojem především pro malé a střední země, jak se bránit silovému prosazování zájmů velkých zemí EU na účet právě těchto menších. Tento mechanismus se tak trnem v oku velkým zemím jako Německo, které rády řeší problémy bez toho, aby braly v potaz ostatní země.

Rozšíření Evropské unie se stalo strategickou prioritou, zejména v kontextu agresivní politiky Ruska. Přesto se proces v posledních letech zpomalil a mezi kandidátskými zeměmi roste frustrace. Posledním státem, který do EU vstoupil, bylo v roce 2013 Chorvatsko, zatímco Velká Británie mezitím unii opustila. Země západního Balkánu se léta snaží o vstup do unie a nelibě nesou, že daleko zaostalejší Ukrajina je pro Brusel prioritou.

Černohorský prezident Jakov Milatović v rozhovoru pro Politico uvedl, že je načase obnovit víru v rozšiřování: „Po více než deseti letech bez nového člena je nutné ukázat, že Evropská unie stále přitahuje.“ Ukrajinský vicepremiér Taras Kačka označil plán za šanci „prolomit pat“: „Čekání není možné. Potřebujeme řešení teď – pro Ukrajinu i pro samotnou Evropu.“ Připomněl, že ruská agrese na Ukrajině je zároveň testem evropské jednoty.

KOMENTÁŘ: Zajímá nás ještě trans?

Myšlenka podmíněného členství má podporu u proevropských vlád, zejména v pobaltských, severských a středoevropských zemích. Ty dlouhodobě prosazují rychlejší přijetí států západního Balkánu a východní Evropy. Naopak státy jako Maďarsko, Francie či Nizozemsko se obávají oslabení vlivu národních vlád a odmítají vzdát se práva veta, které považují za klíčový nástroj obrany svých zájmů.

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové staví rozšíření do středu své politické agendy. Předsedkyně Komise opakovaně uvedla, že by EU mohla přijmout Ukrajinu a Moldavsko do roku 2030, ovšem pouze za předpokladu, že se blok dokáže reformovat.

Nový návrh má výhodu v tom, že by nevyžadoval změnu základních smluv EU – krok, který je v současnosti politicky neprůchodný. Přechodné členství bez hlasovacích práv by umožnilo pružnější vstup kandidátů a zároveň udrželo soudržnost mezi současnými členy.

Německý kancléř Friedrich Merz ale varoval, že členství Ukrajiny v krátkodobém horizontu nelze očekávat. „Do konce příštího rozpočtového období v roce 2034 neočekávám vstup Ukrajiny do EU,“ uvedl v červenci. Rozšiřování EU je stále častěji vnímáno jako geopolitická odpověď na vliv Ruska. „Ukrajinci bojují každý den, aby udrželi Rusko mimo Evropu,“ domnívá se eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. „Členské státy by měly tuto realitu brát vážně.“