Nominaci na letošní Cenu Václava Havla získali novináři z Gruzie, Ázerbajdžánu a Ukrajiny

Finalisty letošní Ceny Václava Havla za lidská práva jsou novináři Mzia Amaglobeliová z Gruzie, Ukrajinec Maksym Butkevyč a Ulvi Hasanli z Ázerbájdžánu. V tiskové zprávě to uvedla Knihovna Václava Havla. Jméno letošního laureáta bude oznámeno v rámci podzimního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku v pondělí 29. září.

Nominovaná Amaglobeliová je spoluzakladatelkou nezávislých médií Batumelebi a Netgazeti. Byla uvězněna poté, co upozornila na násilné potlačování protivládních protestů. Pomohla tak přitáhnout pozornost jak na útoky na novináře, tak na politické zneužívání moci.

Novinář Butkevyč je spoluzakladatel Centra pro lidská práva ZMINA a zpravodajského média Hromadske Radio. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se v roce 2022 přihlásil do ukrajinských ozbrojených sil a stal se velitelem čety. Byl zajat a odsouzen k 13 letům vězení. V říjnu 2024 byl propuštěn při výměně zajatců.

Ázerbájdžánský novinář Hasanli je od roku 2016 ředitelem nezávislého média Abzas Media. Od roku 2011 čelí represím ze strany vlády, včetně svévolného zadržování, mučení a politicky motivovaných obvinění. Letos v červnu byl odsouzen k devíti letům vězení, v současnosti drží hladovky a čelí izolaci.

"Skutečnost, že i v roce 2025 čelíme ve světě porušování lidských práv, ukazuje, jak nezbytné je o těchto případech mluvit. Finalisté Ceny Václava Havla svým odhodláním a odvahou naplňují hodnoty, které Havel prosazoval – svobodu, pravdu a lidskou důstojnost. Je příznačné, že porota vybrala tři novináře. Novináři jsou lakmusovým papírkem svobodného myšlení. Nám to přijde samozřejmé, ale toto jsou lidé, kteří jsou za svobodu slova vězněni a mučeni. V zemi, kde je zakázané se mračit, je i úsměv falešný. Novináři, kteří používají sílu slova proti tankům jsou ti, kteří nakonec vyhrají," uvedl ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.

Knihovna Václava Havla uspořádá ve středu 1. října v Praze v Technologickém centru UMPRUM na počest laureáta mezinárodní konferenci. Hlavní téma bude Umělci v nesvobodě. Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60.000 eur (zhruba 1,5 milionu Kč). Od roku 2013 ji udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získala bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadovová.

Vznik Ceny Václava Havla ohlásila Nadace Charty 77 společně s Knihovnou Václava Havla v prosinci 2011, po úmrtí bývalého českého a československého prezidenta. Obě instituce se na udělování ceny později dohodly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které udělovalo svou cenu za lidská práva od roku 2007.