Družba je náš klíčový dodavatel ropy, říká Orbánův ministr

Ropovod Družba zůstane pro Maďarsko hlavní cestou pro dovoz ropy. Uvedl to dnes podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Chorvaty provozovaný ropovod Adria podle něj není pro Maďarsko dostatečně kapacitní.

Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu řeky Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.

Evropská unie v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zakázala dovoz ruské ropy. Maďarsko, Slovensko a Česká republika však dostaly pro dodávky ropovodem Družba výjimku, která má těmto vnitrozemským státům poskytnout čas, aby si zajistily jiné zdroje dovozu ropy.

Maďarsko, vedené premiérem Viktorem Orbánem se nicméně na rozdíl od řady jiných členských zemí Evropské unie snaží zachovat s Ruskem úzké politické a obchodní vztahy, a to mimo jiné v energetickém sektoru, napsala agentura Reuters.

Szijjártó dnes uvedl, že Družba zůstane klíčovou cestou pro dovoz ropy do Maďarska, protože testy provedené u jadranského ropovodu Adria ukázaly nedostatečnou kapacitu. Chorvatská společnost JANAF, která je provozovatelem ropovodu Adria, však agentuře Reuters sdělila, že testy potvrdily připravenost ropovodu zcela zabezpečit dodávky pro dvě rafinerie vlastněné maďarskou ropnou skupinou MOL.

Ruská ropa v Česku

Ačkoliv Česko na rozdíl od Maďarska deklaruje odklon od ruské ropy, ta stále tvoří značnou část dovezené suroviny. Česká státní společnost Mero loni v září sdělila, že podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba činil v prvním pololetí loňského roku asi 65 procent. Společnost Mero je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL z Německa, je také jediným dopravcem ropy do České republiky.

Česko má v budoucnu příležitost výrazně omezit závislost na dovozu ruských energetických surovin. Stát dosud plně nevyužil svůj příděl kapacity ropovodu TAL. K ropovodu TAL z Itálie je Česko napojeno přes zmiňovaný německý IKL. Rozšíření kapacity tohoto ropovodu, známé jako projekt TAL-PLUS, má Česku přinést od roku 2025 zhruba čtyři miliony tun ropy ročně navíc. Díky tomu by se tak definitivně mohlo zbavit závislosti na ruské ropě dodávané přes Družbu.