„Prachy, moc a koryta.“ Babiš ve sněmovně cupoval „arogantní návrh“ na zvýšení platů politiků

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) ve sněmovně ostře kritizoval návrh na zvýšení platů ústavních činitelů. Podle něj je vláda Petra Fialy (ODS) odtržená od reality a chtěla si původně zvýšit platy více, než kolik celkově měsíčně berou sestřičky, prodavačky nebo třeba hasiči. Babiš navrhuje zmrazení platů politiků a odmítl, že jediným efektem by pak byl ještě prudší nárůst.

Babiš vystoupil na začátku mimořádné schůze. Zopakoval, že si vrcholní politici jako premiér Petr Fiala (ODS) a předsedové Parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Miloš Vystrčil (ODS) původně měli přidat 37 tisíc korun. „Pro porovnání 15. října 2024 na Nově byla reportáž, protože často někteří zpochybňují ty naše informace, ale znovu opakuji, že to máme všechno vyzdrojované, takže reportáž, která říká, že prodavačky mají v průměru 24 634 korun hrubého, sestřičky 35 346 korun hrubého, hasiči 35 567 koru hrubého. Takže vlastně oni jenom to navýšení, které původně chtěli, je vyšší než platy sestřiček, prodavaček, hasičů, takže to je úplně neuvěřitelné,“ uvedl Babiš.

„Oni, kteří tady devastují naši zemi, by měli předat řízení země úředníkům a odejít, aby přestali páchat škody. (...) Prachy, moc a koryta. To symbolizuje tuto vládu,“ uvedl Babiš s tím, že návrh na navýšení politiků je důkazem, že vláda Petra Fialy (ODS) je odtržená od reality. „Tato schůze je svolána k tomu, aby to slyšelo aspoň málo lidí, provládní média to nezajímá,“ řekl Babiš.

ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ: O konformistovi. Jak se vymanit ze skupinových tlaků ve společnosti

Poslanec ODS Karel Haas ve vysílání České televize návrh hájil. Uvedl, že politici by měli mít odpovídající plat. „My všichni voláme po tom, abychom se vrátili k zákonnému automatu, který by nastavil to, abychom takzvaně dýchali s občany. Návrh je přesně o tom, že představitelům veřejné moci by se mzdy navýšili o stejné procento, což je očekávaný růst mezd ve veřejném sektoru,“ uvedl Haas.

„Hnutí ANO hraje na tu strunu přeplácení politiků. Já jsem politický nováček, říkám to o sobě s úsměvem, přišel jsem do politiky ze soukromého sektoru a nastavení mezd politiků s jejich odpovědností v úrovni někde mezi 2,5 až trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství mi přijde naprosto dobré. Gaussova křivka platí všude, tato úroveň mi připadá v pořádku,“ dodal Haas. Poslanec ANO Martin Kolovratník reagoval s tím, že toto vyjádření bude ještě v kontextu platů různých skupin zaměstnanců Haase mrzet.

Platy vrcholných představitelů státu a soudců se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Letos platy zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Ústavní soud koncem května s platností od příštího roku zákonný koeficient zrušil. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů odporuje ústavnímu pořádku. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Ústavní soud pak také upozornil, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval.

Ministerstvo práce a sociálních věcí původně navrhovalo vrátit do platového zákona koeficient tři už pro rok 2025. Znamenal by růst platů meziročně o skoro 14 procent. Aktuální znění předlohy, jak je schválila vláda a dostala Sněmovna, stanoví pro příští rok platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101.364 korun a pro soudce jde o 121.685 korun. Růst platů by činil téměř sedm procent. Obvyklý valorizační mechanismus se zákonným koeficientem tři se má podle novely používat pro výpočet platů od roku 2026.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nepokládá dosavadní verdikty Ústavního soudu o platech soudců za ústavní. Při sněmovním projednávání návrhu státního rozpočtu pro příští rok uvedl, že je připravený jít do nového sporu. Soudci si podle ministra vydobyli privilegium, kdy jsou jedinou skupinou pracovníků státu, která si vždy může vysoudit výši svých platů, navíc podstatně odlišných od ostatních.

ROZHOVOR: Prodávají se malé byty pro jednoho, stát blokuje výstavbu, ceny dál porostou

„I já se hlásím k tomu, že nepovažuji dosavadní judikaturu Ústavního soudu, pokud jde o platy soudců, za ústavní,“ uvedl Blažek. „Ústavní soud to nebude komentovat,“ reagovala na dotaz ČTK mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Zdrženlivost je v komunikaci soudu obvyklá v situaci, kdy existuje možnost, že se bude problematikou v budoucnu zabývat.

Blažek uvedl, že by mu nevadilo, pokud by se Ústavní soud musel znovu zamyslet nad privilegiem soudců. Pokud bere krajský soudce 185 000 korun měsíčně, ministr nepovažuje za porušení jeho nezávislosti, pokud by měl 170 000 korun. „To už není chápání ústavnosti tak, jak si ji dovolím chápat já,“ řekl Blažek. „Poslední nález Ústavního soudu mě vede k tomu, že jsem připravený do takového sporu jít,“ doplnil.