Tisíce na dovolené či tábory pro děti. O co se hraje v případě benefitů

BENEFITY

Tisíce na dovolené či tábory pro děti. O co se hraje v případě benefitů
Zástupci podnikatelů ani odboráři se zatím s úpravami konsolidačního balíčku příliš nespokojují. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Sdílet:

Víkendové výlety za přírodou, tábory pro děti či rodinné kratochvíle při samosběru čerstvých potravin. Zaměstnancům míří v daňově zvýhodněných částkách do kapes i tisíce měsíčně a firmy se předhánějí, čím mohou sebrat konkurenci kvalifikované pracovníky. Pohledy na benefity se různí, zaměstnanci je podle odborníků vnímají jako součást platu, zaznívá i kritika, že nedává smysl daňově zvýhodňovat jen část pracujících lidí, firmy se pak obávají toho, že když dojde ke zrušení zvýhodnění benefitů, ztratí vábničku pro důležité zaměstnance, kteří budou chtít případně navíc vysoké částky vidět nahrazené na výplatních páskách.

Lídři koaličních stran se dohodli na určitých ústupcích v chystaném konsolidačním balíčku, který má ozdravit státní rozpočet. Z dosud vyhlášených a zatím ne zcela konkrétních změn však nejsou příliš šťastní ani zástupci podnikatelů, ani odboráři. Právě v otázce benefitů se přitom shodnou: zůstávají nejasnosti, co vláda chystá a co to bude znamenat jak pro firmy, tak zaměstnance.

Podle zástupců podnikatelů využívají volnočasové benefity přibližně tři miliony zaměstnanců v Česku, tedy tři čtvrtiny. K nejoblíbenějším patří příspěvky v oblasti zdraví, například na zubní ošetření, rehabilitace nebo vitaminy. Zaměstnanci ale oceňují i podporu sportovních aktivit či vzdělávání. Jak ale ukazují data firem poskytujících v rámci benefitů platební služby, obliba přes léto stoupá i u rekreačních pobytů, kulturních návštěv či například akcí spojených s péčí o děti jako jsou tábory. Podobně pak mohou sloužit k příspěvkům do důchodového spoření či podle Svazu průmyslu dávají například možnost lidem v exekucích získat prostředky na výdaje spojené se zdravím.

V případě konce daňového zvýhodnění benefitů firmy hrozily tím, že je přestanou poskytovat, zástupci podnikatelů se obávali také dopadů na navazující služby, v nichž zaměstnanci prostředky utrácí. Podobně by pak výpadek benefitů znamenal zřejmě tlak na další navyšování mezd. Jak ukázala například i covidová doba a tehdejší průzkumy, zaměstnanci za tehdy ušlé benefity z důvodů omezení podnikání a společenského života očekávali náhradu. „Jelikož zaměstnanci mnohdy čerpají benefity, jejichž hodnota se pohybuje v řádech tisíců korun měsíčně, výpadek těchto benefitů vyvolá značný tlak na navýšení mezd. To může podkopat již tak dost slabou kondici české ekonomiky a vytvoří to další proinflační impuls. Z toho důvodu považujeme takové opatření za zcela nesystémové,“ kritizoval původní návrh například partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Rušení ekonomického zvýhodnění benefitů si vláda po kritice, na které se výjimečně shodli jak podnikatelé, tak odbory, rozmyslela. Ústupek je však pouze částečný, daňové zvýhodnění se má omezit do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. Podle zástupců podnikatelů jako je Svaz průmyslu by však bylo ideální ponechat současnou úpravu benefitů bez omezení.

Zavedení limitu zvýší podle svazu firmám administrativu. „Pokud limit má být, viděli bychom jej na vyšší úrovni. Zároveň je třeba urychleně dořešit i související výkladové nejasnosti vyplývající z této úpravy pro praxi firem, o kterých s MF jednáme,“ řekl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek. V kritice se i nadále shodují s odbory, podle odborového předáka Josefa Středuly je třeba počkat na konkrétní paragrafy, nové nastavení zkomplikuje administrativu a z dosavadních informací není jasné, zda se má brát u benefitů v potaz průměrná mzda celostátní, z podnikatelského sektoru, nebo zaměstnancova.

Objevuje se však i kritika, podle které neměla vláda ustupovat vůbec. Podle ekonoma Lukáše Kovandy jdou vládní ústupky spíše horším směrem, ač nejde v případě benefitů z hlediska finančních dopadů o nic dramatického. „Příkladem je ponechání daňového zvýhodnění benefitů, jakou jsou MultiSport karty. Jedná se o daňovou výjimku, kterou bylo možné šmahem zrušit, což by ekonomice trvaleji prospělo. Proč mají mít někteří zaměstnanci zvýhodněný přístup ke sportovním aktivitám, a jiní ne? Přece každý, kdo vydělává v zaměstnání, má logicky zdroje na to, aby si sportování zaplatil zcela sám, bez jakéhokoli daňového zvýhodnění. Pokud má stát pocit, že lidé sportují málo, ať jim plošně sníží daně všem – bez výjimek,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Kovanda.

Daňové zvýhodnění bude znamenat nižší příjem pro státní rozpočet a jde přitom například v případě zmiňované karty o benefit, který nemají možnost využívat všichni zaměstnanci, kritizuje Kovanda. „Takže lidé, kteří karty využívají a využívat vůbec mohou, mají své sportování hrazeno i těmi svými spoluobčany, kteří takový benefit nemají. Společnost, včetně příslovečné babičky z Orlických hor, co platí DPH v ceně kupovaného rohlíku, se tak skládá vybraným držitelům karet MultiSport na jejich sportování,“ dodal s tím, že však v rámci úspor v rozpočtu nejde o velkou změnu, v příštím roce mělo omezení či zrušení daňových výjimek přinést úsporu 2,3 miliardy, nyní by to podle Kovandy bylo méně o několik set milionů korun.

Podle Asociace malých a středních podniků dopadne každopádně jakékoliv omezení benefitů pro stát ztrátově, jelikož budou zaměstnanci méně utrácet ve službách. Volají tak alespoň po navýšení limitu na 70 % průměrné měsíční mzdy. Vláda argumentovala v případě rušení daňového zvýhodnění benefitů také tím, že selektivně zvýhodňuje větší podnikatele či lépe situované zaměstnance, naopak zástupci podnikatelů kritizovali, že v případě malých a středních podniků jsou benefity jedním z mála prostředků, jak konkurovat nadnárodním korporacím.

Odboráři i zástupci zaměstnavatelů se tak v případě konsolidačního balíčku nadále shodují, že budou pokračovat ve snaze o změny při jednání ve sněmovně, tedy snažit se skrze poslanecké návrhy dosáhnout jiného nastavení parametrů nejen v případě benefitů. Konsolidační balíček má v tomto týdnu procházet sněmovními výbory.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články