Ne, pane premiére, tohle není ekonomické portfolio
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
RUSKO VS. POLSKO
Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie ...
Komisariát pro mezinárodní spolupráci, který v příští Evropské komisi čeká na Jozefa Síkelu, se včera stal předmětem ostrých debat. Otázka zní: Je to pro českou vládu úspěch, nebo není? Tak ovšemže není, pokud tedy na tuto politickou obdobu Eurovize přistoupíme a pokud si připomeneme slova Petra Fialy stará několik měsíců, že chce pro českého kandidáta silné, nejlépe ekonomické portfolio.
Tím byly nejprve hospodářská soutěž nebo energetika, posléze obchod, přičemž ve skutečnosti zaujme Síkela místo, z něhož v lepším případě bude pro Evropu v Africe či Asii dojednávat dodávky surovin a otevření trhů. V horším bude alokovat miliardy eur na rozvojovou pomoc. A v úplně nejhorším bude příjemce těch miliard ještě nutit, aby někde v subsaharské Africe stavěli obnovitelné zdroje.
Jiný Fialův výrok z jara – že funkce pro Síkelu má odrážet postavení naší země ve středu Evropy – měl logiku a směřoval k ekonomickému resortu, ale se včerejší zprávou se nekryje už vůbec.
Přidělené místo totiž není určeno pro ovlivňování poměrů uvnitř EU, ale pro aktivitu navenek. A my, země s nejvyšším podílem průmyslu na HDP v celé Evropské unii, nutně potřebujeme ovlivňovat vnitřní poměry v EU, revidovat politiku nepřátelskou průmyslu.
Proti Babišovi je to přece jen pokrok. Vyvážet hodnoty – protože to má Síkela v popisu práce rovněž – bude český komisař do krajů, kde toho většinou o České republice moc nevědí, zatímco Věra Jourová poučovala Maďarsko, Polsko a ještě stihla trochu Slovensko – tedy země, kde nás znají a toto české mistrování si spíš zapamatují. Za to málo buďme vděčni.
V hlubší rovině je ale to, jestli Fiala s umisťováním Síkely uspěl, nebo pohořel, jedno. Dosluhující ministr průmyslu už stejně ministroval s očima upřenýma ke Komisi. Představte si známého, který s vámi rozmlouvá na společenské akci a neustále vám vyhlíží přes rameno, až kolem bude procházet král večírku. Jeden z mála pokusů Fialovy vlády vzepřít se zelenému dogmatu – byla to akce Martina Kupky na výjimku pro auta na syntetická paliva ze zákazu spalovacích motorů a byla to souběžně akce Alexandra Vondry v Evropském parlamentu na zmírnění automobilové normy Euro 7 – Síkela nepodporoval, vraštil nad nimi čelo. Je příznivcem Green Dealu a rychlejšího zavírání uhelných elektráren. Nad scénáři, kdy se Česká republika docela rychle mění z vývozce na dovozce elektřiny, zívá.
Snaha vybojovat silné portfolio by dávala smysl, kdyby se podařilo za českého komisaře nominovat aspoň částečného nonkonformistu. Ale Síkela je jen další v řadě započaté Überevropanem Pavlem Teličkou.
Někteří kritici Petru Fialovi předhazují úspěch Slovenska. Maroš Šefčovič dostal právě obchod, který nezbyl na Síkelu. A přitom Šefčovič byl v minulých prezidentských volbách kandidátem Ficova Smeru! Vyvozují z toho, že vůči Bruselu se paradoxně vyplatí odboj, že odmlouvačů si i von der Leyenová víc váží. Slovenský příklad tuto hypotézu nepotvrzuje, neboť Šefčovič se na obchod prolobboval sám coby zkušený komisař a praktik. Pravda ale je, že odmlouvání z členské země, odpor proti ideologiím z Bruselu není vždycky na překážku. A že naopak konformita nepřináší automaticky úspěch.
Nebudeme už připomínat předsednictví EU, které jsme před dvěma lety absolvovali v předklonu. Ale ještě úplně nedávno dva europoslanci za ODS hlasovali pro von der Leyenovou do čela Komise, přičemž tuto zradu na stranickém programu političtí mazáci z vedení této strany vysvětlovali následovně: V politice platí Dáš, dostaneš. My za hlasy pro Ursulu získáme silné ekonomické portfolio v Komisi. Výsledkem je tentokrát politika pro politiku v čisté podobě.
GRILOVÁNÍ EUROKOMISAŘŮ
GRILOVÁNÍ EUROKOMISAŘŮ
SÍKELA EUROKOMISAŘEM