Rozdělující přímá volba. „Babiš povzbudí síly, které chtějí ustupovat Rusku“

S přímou volbou prezidenta se po prvních dvou zkušenostech často skloňuje rozdělování společnosti. Už první kolo ukázalo zřejmou dělící linii na základě životní úrovně či prosperity, Andrej Babiš však v posledních dnech rozjel poměrně agresivně i téma českého postoje k válce na Ukrajině a válečných hrozeb, při nichž se staví do role jakéhosi ochránce míru. Odborníci vidí v situaci jak určitý potenciál k další společenské polarizaci, tak ale i pouhé pokračování stavu, který tu byl dávno před přímou volbou. A který s jejím koncem rozhodně neodejde.

Podle očekávání v posledních dnech kampaně před druhým kolem prezidentských voleb „přituhuje“. Zatímco bývalého vysokého představitele armády Petra Pavla z kampaně „vyřadilo“ onemocnění, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) začal vyostřovat svou rétoriku směrem k Pavlovi, kterého označuje za vládního kandidáta či někoho, kdo nevěří v mír a chce válku. Mezitím musela také vláda či prezident Miloš Zeman žehlit Babišovy výroky o tom, že by jako prezident v případě hypotetického útoku na spojence v NATO odmítal vyslat pomoc.

Podle politologa Jana Kubáčka však ani vyostřená kampaň posledních dní nemusí nutně znamenat, že bychom se dívali na přímou volbu s větším potenciálem rozdělit společnost, než ty předchozí. Ačkoliv například v poslední přímé volbě Zemanův protikandidát nějaké výrazné pokračování v konfliktu po volbách „utnul“, pokračovali v tom jiní a situace tak za prezidentování Miloše Zemana vypadala podobně. A určitá polarizace je podle něj zkrátka něco, co k přímé volbě prezidenta patří, nejde jen o záležitost Česka, ale určitou danost, která platí v řadě dalších zemí a zřejmě bude, pokud proti sobě nebudou stát „úřednicky vystupující“ lidé.

„Tady si myslím, že to bude stejné. Jinými slovy, když Andrej Babiš prohraje, vrátí se do sněmovny, povede dál permanentní kampaň, která bude něco mezi stínovým prezidenstvím typu ,já vám to slíbil, budu to naplňovat i tak‘ a v podstatě mobilizací na příští sněmovní volby. Jeho soupeři se budou zase stejně intenzivně vymezovat proti Andreji Babišovi,“ řekl deníku Echo24 Jan Kubáček.

Pravděpodobně tak podle něj situace bude i po této přímé volbě jen kopírovat spory a střety, které tu byly i v minulosti. „Jeho přítomnost v politice i vyhrocenost umocňuje zase přítomnost a roli Petra Fialy, takže se určitým způsobem potřebují a chtějí, protože jeden mobilizuje na základě potřebnosti toho druhého. Je to prostě klasický stav, který tu byl mezi Jiřím Paroubkem a Mirkem Topolánkem, Milošem Zemanem a Václavem Klausem. Takže ta vyhrocenost, i přes to, co slyšíme a že jsou to nová témata, je tam aspekt konfliktu, bavíme se i o válce, ochotě kooperovat, tak řekněme si otevřeně, že to tady svým způsobem bylo, akorát to bylo na jiných tématech,“ dodal Jan Kubáček.

Podle politologa z Institutu SYRI Romana Chytilka se v určitém ohledu polarizace zvýšit může. „Babiš v kampani zdůrazňuje v zásadě dvě témata – Petra Pavla jako reprezentanta vládní elity a rozdíl mezi ním jako ,mírotvůrcem‘ a Pavlem, který nás ,zatáhne do války‘. Větší polarizace se tedy dá čekat jednak na linii vláda-opozice, tedy že volba Babiše posílí opoziční mentalitu, a co je horší, i na linii našeho vztahu k ukrajinskému konfliktu. Tam se dá čekat, že Babišův současný postoj povzbudí síly, které chtějí konflikt ukončit ,mírově‘, tedy ústupky Rusku. Budou vystupovat sebevědoměji, což způsobí protireakci těch, kdo to nechtějí. Tady je tedy asi největší riziko vyšší polarizace,“ uvedl pro deník Echo24 Roman Chytilek s tím, že bude záležet, zda Andrej Babiš bude toto téma využívat i po volbách, či na něj okamžitě „zapomene“, což je podle Chytilka pravděpodobnější.

S polarizací způsobenou úvahami Andreje Babiše o možné revizi české „ukrajinské politiky“, pokud by se stal prezidentem, však podle něj může úzce souviset nyní samotným Babišem zmiňované riziko politického násilí směrem ke kandidátům. „To je věc, na které teď některým voličům, ať už proto, že to chtějí nebo nechtějí, může extrémně záležet a mohou být kvůli tomu schopni i extrémního jednání. To je bohužel negativní externalita Babišovy kampaně, aktuálně možná nepříjemná i pro něj. I proto čekám, že oba kandidáti se ke konci budou snažit spíš o smířlivější závěr, zvlášť v situaci, kdy se volby zdají mít jednoznačného favorita,“ dodal Roman Chytilek.

Podle Jana Kubáčka se konflikt nakonec přenese do sféry, na kterou ukazují už výsledky prvního kola voleb, tedy „do úrovně peněženky“. Rozložení hlasů mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem v prvním kole totiž ukázalo poměrně zásadní roli ekonomické úrovně či obecně kvality života na rozhodnutí, ke kterému z kandidátů se přiklonit. A i to se odráží už i v pohledu na předchozí přímé volby prezidenta i další volby obecně. „Dokud nezačne sněmovna a vláda, ať jakákoliv, systematicky řešit opravdu objektivní problémy spousty periferií, což to fakt není jen Ústecký kraj, dokud těmto regionům nezačne systematicky pomáhat v tom smyslu, že se začnou zkvalitňovat dostupné služby státu, jeho akceschopnost v sociální pomoci, veřejná doprava, zkvalitňovat zdravotnictví, tak se z toho nehneme. To je podle mě ten kouzelný klíč začít zklidňovat společnost,“ dodal Jan Kubáček.

Po Petru Pavlovi, kterého z kontaktní kampaně vyřadilo onemocnění, v úterý oznámil její ukončení i jeho protikandidát Andrej Babiš, který to zdůvodňuje výhrůžkami od anonymů. Podle politologů však bude mít tento vývoj kampaně na výsledek voleb už jen malý vliv. Bývalý premiér v úterý na tiskové konferenci oznámil, že obdržel anonymní dopis, v němž mu někdo vyhrožuje smrtí v případě, že ve volbách vyhraje. Babiš anonym nahlásil na policii, která prověřuje také jeho sobotní oznámení, že obdržel dopis s nábojem adresovaný jeho manželce. Expremiér tehdy novinářům řekl, že anonymní vzkaz byl plný urážek. V pondělí upřesnil, že dopis byl odeslán z Brna. Pavel projevy nenávisti a hrozby Babišovi a jeho rodině odsoudil.