Dotace pokřivují trh, o reformě je ale potřeba vést širokou debatu, říká Hospodářská komora

Vláda ve středu jednala o harmonogramu projednávání státního rozpočtu na příští rok a ministerstvo financí představí ve čtvrtek srpnovou makroekonomickou predikci, která hodně napoví, jak bude v roce 2026 stát hospodařit. Největší ohlas zatím vyvolává údajná nula na národní dotace v návrhu. Hospodářská komora pro Echo24 řekla, že dotace pokřivují trh a chápe i snahu konsolidovat veřejné finance. O systému dotací je ale potřeba vést širokou debatu.

Návrh rozpočtu chce resort Zbyňka Stanjury (ODS) zveřejnit stejně jako vloni na konci srpna. Do té doby o něm bude jednat za zavřenými dveřmi. Ve středu na vládě ministři jednali o harmonogramu projednávání, zatím nikoliv o jeho věcné stránce. Stanjura už dříve uvedl, že schodek rozpočtu v příštím roce by mohl dosáhnout až 280 miliard korun po letos plánovaných 241 miliardách korun. Vyšší deficit neumožňuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Vláda tak bude podobně jako v minulých letech hledat, kde ušetřit, aby k porušení zákona nedošlo. Dosud největší pozdvižení mezi politiky i experty vyvolala údajně navržená nula na národní dotace. Jak opozice, tak i třeba představitelé hnutí STAN poukazují na to, že by se škrt týkal třeba dobrovolných hasičů, sportu či zdravotnických zařízení.

PODCAST: Vězení a filozofie: Co nám říká česká posedlost trestáním?

Tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič pro Echo24 řekl, že není pochyb o tom, že dotace pokřivují trh. „Máme pochopení i pro konsolidaci veřejných financí. Návrh tak vnímáme především v daných souvislostech. Je zřejmé, že svět bez dotací by znamenal změny v dosavadním fungování české ekonomiky i společnosti, která k němu nemusí být vždy připravena, např. pokud jde o výzkum a vývoj, inovace, energetické úspory nebo regionální podnikání,“ uvedl Minčič.

„Návrh na nulové národní dotační tituly ve státním rozpočtu na příští rok tak vnímáme jako signál, který by si zasloužil širší odbornou i veřejnou debatu. Hospodářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje na potřebu reformy dotační politiky, a to jak v oblasti evropských, tak národních zdrojů. Podporujeme snižování neefektivních dotací a přechod k návratným finančním nástrojům tam, kde je to ekonomicky smysluplné,“ dodal Minčič.

Šéf poslanců ODS Marek Benda v rozhovoru pro Echo24 řekl, že největším příjemcem z neziskového sektoru je Česká fotbalová asociace. „A tu asi nikdo nezruší. Motoristé vykřiknou, že zruší všechny dotace, ale pak dodají, že kromě fotbalu. Některé dotace směřují do škol, sociálních a zdravotnických zařízení. Ale to, že bychom měli soukromý a část veřejného sektoru učit, že se nemají spoléhat na to, že jim všechno přisype stát, je realita západního světa a měli bychom k tomu přikročit,“ uvedl Benda.

Připomněl ale, že proběhl obrovský souboj ve sněmovně a v Senátu o dílčí zkrouhnutí dotace na soláry. „Tam mají dále pokračovat velké a problematické transfery. I to jsme dokázali působením části senátorů a některých koaličních partnerů ve sněmovně bohužel prohrát,“ naznačil Benda politickou realitu.

Makroekonomická prognóza zodpoví některé otazníky

Ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový pro Echo24 řekl, že strana si vždy uvědomovala, že současný dotační systém je vysoce neefektivní, přebujelý a netransparentní. „Podobným způsobem se o systému dotací v ČR opakovaně vyslovuje například Nejvyšší kontrolní úřad. Vynaložené desítky miliard pomohly k prosperitě ČR výrazně méně, než tomu bylo v jiných státech EU viz Irsko nebo náš soused Polsko,“ řekl Nový.

Navrhovaný krok ministerstva financí chápe TOP 09 jako první krok k nápravě stávajícího stavu. „Podle našeho názoru je potřebné stávající systém zrušit a vystavět systém nový, který bude adresným způsobem cílit pouze na několik politických a hospodářských priorit. Příkladem může být výstavba vysokorychlostních tratí v ČR,“ dodal Nový.

Ministři ve středu zdůraznili, že konečná podoba rozpočtu zatím není známa. Návrh, jehož části se objevily v médiích, označili za technický, bude se podle nich ještě měnit. „V tuto chvíli není o rozpočtu nic domluveno. Určitě finální podoba bude odlišná, jako byla odlišná v každém roce,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Jsem přesvědčený, že finální jednání proběhnou, jak je obvyklé, až v září, aby se podařilo vyladit všechny nároky, všechny priority,“ dodal.

Jeho slova potvrzuje i samotné MF s tím, že to, na co se některá média ve svých textech odkazují, je pouze první technický rozpis navržených příjmů a výdajů státního rozpočtu, který MF jako každý rok poslalo jednotlivým rozpočtovým kapitolám či ministerstvům v červnu. „A ty logicky jako každý rok neodrážejí žádné výsledky politických jednání, která jsou v případě sestavování rozpočtu u koaliční vlády zcela zásadní,“ dodalo ministerstvo.

MF nyní zpracovává novou makroekonomickou predikci, která bude zveřejněna 21. srpna. Teprve z ní bude vycházet přesnější odhad předpokládaných příjmů rozpočtu v nadcházejícím roce. Podle nich a navrženého deficitu se určí výše možných výdajů, které má příští rozpočet pokrýt.