Největší cvičení NATO od studené války. Češi zvažují svou účast

SPOLEČNÉ CVIČENÍ NATO

Největší cvičení NATO od studené války. Češi zvažují svou účast
Severoatlantická aliance plánuje příští rok největší společné vojenské cvičení od studené války. Foto: Shutterstock
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Severoatlantická aliance plánuje příští rok největší společné vojenské cvičení od studené války. Jak napsal britský list Financial Times (FT), aliance se chystá shromáždit 41 000 vojáků s cílem otestovat připravenost odrazit případnou ruskou agresi vůči jednomu ze členů NATO. Vojenské cvičení se uskuteční v Německu, Polsku a pobaltských zemích v únoru a březnu. Forma české účasti se zatím zvažuje, řekl zdroj z NATO.

Očekává se, že cvičení nazvané Steadfast Defender bude zahrnovat 500 až 700 leteckých bojových misí. Zapojeno by mělo být i více než 50 lodí, řekli FT nejmenovaní představitelé NATO. Podobně jako letos v červnu, kdy se konalo velké letecké cvičení Air Defender 23, NATO ani teď nezmiňuje ve svých plánech Rusko. Mluví pouze o tom, že tématem chystaných manévrů bude situace, kdy aliance čelí agresi od fiktivního východní bloku OCCASUS.

„Forma české účasti se stále zvažuje. Probíhají plánovací konference, kde se řeší prostory, síly i prostředky,“ uvedl zdroj z NATO. Jak dodal, pro českou armádu jsou podobné akce důležité i kvůli tomu, že na jejich základě plánuje své další aktivity a vojenská cvičení.

Manévrů se zúčastní také Švédsko, které členem Severoatlantické aliance zatím není. Celkově tak půjde o 32 zemí. Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko se členem aliance stalo letos v dubnu, vstup Švédska zatím neratifikovalo Turecko ani Maďarsko.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už loni v červnu uvedl, že aliance zvýší počet sil rychlé reakce ze 40.000 na více než 300.000. Letos v létě se pak země NATO shodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok na alianční území. Jak to tehdy komentovaly zahraniční tiskové agentury, jde o velký posun, protože Severoatlantická aliance podobné plány vypracovala poprvé od konce studené války před 30 lety.

NATO dlouho nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a mělo pocit, že postsovětské Rusko už pro něj nepředstavuje existenční hrozbu. Ale vzhledem k tomu, že těsně za hranicemi aliance, tedy na Ukrajině, zuří nejkrvavější válka od roku 1945, situace se změnila.

Zvláště pobaltské země hlasitě vyzývají NATO, aby posílilo své východní křídlo vzhledem k tomu, že Bělorusko na svých hranicích shromažďuje vojáky. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že už začátkem července měly být do Běloruska přesunuty jaderné zbraně. Jejich přítomnost v zemi ale zatím nebyla potvrzena. Severoatlantická aliance rozmístila v Pobaltí mnohonárodní prapory, které mají v případě invaze zpomalit postup případného agresora.

Německo v červnu oznámilo, že v Litvě ponechá trvale 4000 vojáků. Cvičení jsou rovněž považována za klíčovou součást aktivit, které mají ukázat Moskvě, že je aliance připravena bojovat, řekly listu FT zdroje z NATO.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články