Fiala je ve vztahu k průměrné mzdě třetím nejlépe vydělávajícím premiérem v EU

Český premiér Petr Fiala je podle všeho ve vztahu k průměrné mzdě v zemi třetím nejlépe vydělávajícím předsedou vlády v Evropské unii. Podle analýzy údajů maďarské neziskové organizace Átlátszo se před Fialou umístili jen maďarský premiér Viktor Orbán a jeho slovenský protějšek Robert Fico. Podle některých to vyvolává otázky, zda je spravedlivé, aby se platy politiků nadále zvyšovaly, zejména ve světle současné ekonomické situace.

Podle zprávy se Viktor Orbán, jehož měsíční příjem dosahuje 16 000 eur (zhruba 400 tisíc korun), nachází na špici žebříčku. Tento příjem představuje 9,5násobek průměrné maďarské mzdy. „Orbán vydělává téměř desetkrát více než průměrný Maďar,“ uvádí investigativní server VSquare. Slovenský premiér Robert Fico pak následuje s příjmem odpovídajícím 7,6násobku průměrné slovenské mzdy.

Petr Fiala, který se v žebříčku umístil na třetím místě, bere měsíčně 6,1násobek průměrné české mzdy. „Fialův plat, i když není nejvyšší v absolutních číslech, je v poměru k průměrné mzdě jedním z nejvyšších v celé Evropské unii,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj tento rozdíl vyvolává legitimní pochybnosti o tom, zda je vhodné, aby vláda nyní schvalovala další zvyšování platů vrcholných politiků.

Zvýšení platů: Rozhodnutí Ústavního soudu

Vláda ve čtvrtek začne projednávat návrh na zvýšení platů vrcholných politiků, včetně soudců. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že se jedná o reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil koncem května s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. „Je to reakce na rozhodnutí Ústavního soudu. Kdyby Ústavní soud takto nerozhodl, tak jsme ten zákon nijak neupravovali,“ uvedl Stanjura. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) předpokládá zvýšení platů o více než 13 procent.

Prezident Petr Pavel na středeční tiskové konferenci v Brně vyjádřil svůj názor, že je třeba najít systémové řešení. „Nedovedu si představit, že by v situaci, ve které jsme, teď měly jedné skupině růst platy výrazným způsobem, ať už se bavíme o politicích, soudcích, státních zástupcích, než jiné skupině,“ uvedl prezident.

Srovnání s ostatními evropskými zeměmi

Podle dat maďarské organizace Átlátszo se premiéři zemí střední a východní Evropy, jako jsou Orbán, Fico a Fiala, umisťují vysoko v žebříčku, a to i ve srovnání s bohatšími zeměmi západní Evropy. Západoevropské státy, jako je Dánsko nebo Německo, mají přitom výrazně nižší poměr mezi platem předsedy vlády a průměrnou mzdou. Dánská premiérka pobírá pouze 2,7násobek průměrné mzdy, zatímco německý kancléř Olaf Scholz vydělává 5,9násobek průměrné německé mzdy.

Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že vysoké platy českých politiků nejsou srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi světa. „Ve světle těchto čísel se nyní diskutované zvyšování platů českých vrcholných politiků v příštím roce rozhodně nezdá být nejpalčivějším problémem České republiky a její ekonomiky,“ říká Kovanda. Podle něj země jako Dánsko, které dosahují pozitivních ekonomických výsledků, ukazují, že vysoké platy politiků nejsou nezbytné pro dobré fungování státu.