Digitální daň teď nedává smysl, akorát zase podráždí Trumpa, varují v ODS

V souvislosti s jednáním o takzvaném víceletém finančním rámci se znovu otevírá debata o digitální dani, kterou by EU mohla uvalit na technologické giganty, jako je Google nebo Apple. Připouští to jak eurokomisař pro prosperitu a průmysl Stéphane Séjourné, tak europoslankyně a zpravodajka Evropského parlamentu pro nové příjmy unijního rozpočtu Danuše Nerudová (STAN). Daň naopak nyní odmítají europoslanci z ODS, podle nichž by daň zbytečně podráždila amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uznávají ale, že by v EP možná byli s negativním názorem v menšině.

Deník Echo24 informoval tento týden o tom, že digitální daň by mohla být znovu na stole. Séjourné uvedl, že Komise projednala několik způsobů, jak zvýšit své příjmy, než se rozhodla pro tři nové daně zaměřené na elektronický odpad, tabákové výrobky a příjmy podniků. „Byl jsem spíše pro digitální daň, která by se vztahovala na digitální společnosti,“ řekl. Nyní je podle něj „na spoluzákonodárcích“ – EP a Radě EU – aby se rozhodli, zda zachovají navrhované opatření, nebo zda chtějí navrhnout nové daně. „Jsem poměrně otevřený a Komise bude také,“ řekl. Digitální daně by zasáhly americké technologické giganty jako Apple a Google a jsou proti nim země jako Itálie a Německo, které jsou silně závislé na obchodu s USA.

Myšlenku zdanit technologické giganty, aby pomohly splatit dluh EU z období pandemie koronaviru, navrhla Evropská komise již na jaře. Společný unijní dluh byl v té době okolo 350 miliard eur a splácet by se měl právě v příštím období. Daň z digitálních společností se však na seznamu nových daní v návrhu unijního rozpočtu neobjevila. Podle europoslankyně Danuše Nerudové by se v europarlamentu pro digitální daň podpora našla. Sama daň podporuje, stejně jako třeba europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

PODCAST: Raději lež než nejistotu? Filozofie prevence a rizika

Proti se ale staví mimo jiné vládní ODS. Europoslankyně a šéfka vlivného zemědělského výboru EP Veronika Vrecionová pro Echo24 řekla, že není žádným příznivcem nových daní. „A už vůbec ne na unijní úrovni. Tenhle krok byl zvažován jako možná odveta proti nekoordinovanému zvyšování cel ze strany USA, protože by zasáhl hlavně americké technologické firmy. Nyní, když byla uzavřena obchodní dohoda mezi EU a USA, ho ale považuji za nadbytečný. Jeho jednostranné zavedení by nyní poškodilo obchod s USA, který je pro Evropa velmi významný,“ uvedla Vrecionová.

Komise podle ní předložila nepřesvědčivý, a i poměrně zmatečný návrh víceletého rozpočtu EU. „Při jednáních o návrhu očekávám složité debaty a řadu změn. Jako ODS se ale budeme snažit nové daně z návrhu škrtat, nikoli je tam dodávat. Naprosto odmítáme nově navrženou daň pro evropské firmy. Celkový výsledek jednání o víceletém rozpočtu ale bude muset být velkým kompromisem mezi řadou zájmů, takže lze dopředu jeho kontury předvídat jen velmi obtížně,“ uvedla Vrecionová.

Její straník Ondřej Krutílek pro Echo24 řekl, že Francie, odkud pochází komisař Séjourné, má americké technologické firmy dlouhodobě v hledáčku. „Takže komisař Séjourné na jejich zdanění asi hodně tlačil. Ale v kontextu tehdy ještě probíhajících jednání o clech mohlo jít také o vzkaz Spojeným státům. Náš postoj je konzistentní: odmítáme jakékoli nové evropské daně,“ uvedl Krutílek.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Digitální daň na giganty v europarlamentu podporu najde, věří Nerudová

„Jsme teprve na začátku dlouhých diskusí o příštím sedmiletém rozpočtu EU. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová před pár dny uzavřela s Donaldem Trumpem dohodu. Ať si o jejích jednotlivých parametrech můžeme myslet, co chceme, přináší stabilitu. Takže výhledově si nedovedu představit, že by digitální daň Komise skutečně navrhla a akceptovaly by ji všechny členské státy, včetně třeba Německa,.Ale s časovým odstupem bych to nevyloučil, zejména pokud by se obchodní vztahy s USA opět výrazně zkomplikovaly anebo se akutně hledaly dodatečné zdroje unijního rozpočtu,“ dodal Krutílek s tím, že předpokládá, že v Evropském parlamentu by pak byli s negativním názorem v menšině.

Ekonom: Část daně by se přenesla na zákazníky

Mluvčí českého ministerstva financí, které vede Zbyněk Stanjura (ODS), Gabriela Krušinová Echu řekla, že digitální daň není součástí balíčku k víceletému finančnímu rámci EU, který představila EK. „Proto není aktuálně předmětem diskuzí v rámci Rady EU, které se týkají nových vlastních zdrojů. Pokud EK připraví konkrétní návrh týkající se digitální daně, budeme jej za MF podrobně analyzovat a teprve poté se k němu budeme moci vyjádřit,“ uvedla Krušinová.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil v obecné rovině souhlasí s tím, že digitální business je natolik specifický, že bude zřejmě vyžadovat speciální formu zdanění, aby se jeho podmínky přiblížily těm, kterým čelí standardní „kamenné“ firmy. „Pokud bude daň nastavena rozumně, považuji za prakticky vyloučené, že by vedla k exodu dotčených firem. Evropský trh pro ně zůstane velmi lukrativní i v případě mírného dodatečného zdanění. Lze navíc předpokládat, že část této daně přenesou na zákazníky, typicky tedy hlavně na inzerenty,“ uvedl pro Echo24 Hradil.

„Nejsem si ovšem jistý, jestli je nyní správný čas na evropské řešení. Stále totiž není definitivně dokončen – ani kladně ani záporně – proces diskuzí nad zavedením digitální daně na úrovni OECD, což by byla preferovaná varianta. Pokud by tento proces definitivně narazil na bojkot zemí jako jsou USA, pak teprve bych se vrátil k evropské alternativě. Její prosazení patrně navíc narazí na odpor zemí jako je Irsko či Nizozemí a vzhledem k současné geopolitické atmosféře by se patrně neobešel ani bez ostré reakce Spojených států,“ dodal Hradil.