Cla amerického prezidenta Donalda Trumpa: co už platí a co se očekává

Americký prezident Donald Trump po zahájení svého druhého prezidentského mandátu zavedl řadu cel, která jsou zaměřena na jednotlivé výrobky a země. Trump stanovil základní clo ve výši deseti procent na veškerý dovoz do Spojených států a také dodatečná cla na některé výrobky nebo země. Trump nově stanovil termín 1. srpna pro zavedení vyšších, tzv. recipročních celních sazeb pro všechny obchodní partnery, se kterými Spojené státy neuzavřou obchodní dohodu, která umožní tato cla snížit.

Spojené státy tak už nyní uplatňují 50% clo na dovoz oceli a hliníku, 25% clo na automobily a jejich díly. Od 1. srpna přibude i 50% clo na měď, přičemž cílem podle Trumpa je vrátit výrobu kovů zpět do USA. Tvrdě dopadne i na farmaceutické firmy — hrozí jim clo až 200 procent. Dostaly ale 12 až 18 měsíců na to, aby přesunuly výrobu léků na americké území. Na seznamu jsou i polovodiče s minimálně 25% sazbou a 100% clo na filmy, u nichž ale zatím chybí konkrétní datum zavedení.

Vedle sektorových cel Washington cíleně uplatňuje i rozdílné sazby podle zemí původu. Kanada například čelí 10% clu na energetické produkty a 25% na ostatní dovoz, pokud na něj nespadá výjimka v rámci severoamerické dohody USMCA. Mexiko má podobnou úpravu s 25% sazbou. Na čínské výrobky platí 30% clo, na dovoz z Velké Británie desetiprocentní, přičemž některé produkty, jako auta či kovy, mají výjimku.

Další vlna celních opatření přijde právě s 1. srpnem. Nejtvrději pocítí změny Brazílie, na niž dopadne 50% clo. Čtyřicetiprocentní sazbu dostanou Barma a Laos, 36 % Kambodža a Thajsko. Vysoká cla, pohybující se mezi 25 až 35 procenty, čekají i Srbsko, Bangladéš, Indonésii, Alžírsko, Jižní Koreu či Japonsko. Filipíny podle oficiálních dokumentů dostanou od srpna 20% clo, ačkoli dříve se spekulovalo i o vyšší sazbě. Trumpův tým přitom vzkazuje: pokud země přistoupí na nové dohody s USA, mohou být cla zmírněna.

Trumpova administrativa svůj krok obhajuje jako obranu americké ekonomiky a zaměstnanosti. Kritici naopak varují před obchodní válkou, růstem cen a omezením dostupnosti některých produktů. Jisté však zůstává, že 1. srpen bude pro globální obchod horkým datem.