Zombie droga fentanyl se šíří už i Českem

Fentanyl, neboli zombie droga. Může být až padesátkrát silnější než heroin. Tento syntetický opioid se získává z fentanylových náplastí, které tlumí bolest například onkologicky nemocným pacientům. Narkomani tyto náplasti hledají v popelnicích, následně je vyvařují a aplikují nitrožilně. Skrze vyvařovací proces nelze zjistit množství účinné látky, což znamená, že se můžete snadno předávkovat.

To potvrzují data ze Spojených států, kde droga zabila desítky tisíc lidí a proměnila okraje Chicaga, San Francisca nebo Los Angeles v ghetta, kde se lidé bojí o život. Fentanyl už před pár lety dorazil a začal zabíjet i v České republice. "Smrtelné intoxikace se objevují i v Česku, s fentanylovou krizí v USA to ale srovnávat nejde. V ČR zatím častěji zabíjí pervitin," uvedla Lucie Šmoldasová z Národní protidrogové centrály pro deník Echo24.

Fentanylové náplasti se v české medicíně používají už desítky let jako velmi silný lék na bolest. Mezi zdravotníky jsou oblíbené, jelikož účinkují několik dní a nemusí se měnit každý den, ovšem může dojít ke zneužití. To se stalo ve Spojených státech a před více než deseti lety způsobilo fatální fentanylovou krizi, která pouze za rok 2023 zabila přes 74 tisíc lidí. Pro srovnání: v Česku zemřelo za minulý rok "pouze" 77 osob. Nutno dodat, že pouhé dva miligramy fentanolu mohou být smrtící.

A jak se vlastně fentanyl do země vůbec dostává? Nejčastěji se získává z náplastí určených k tlumení bolesti u těžce nemocných pacientů. "Uživatelé si je buď lepí na kůži, nebo z nich účinnou látku extrahují. Zneužívají nové nebo použité náplasti. Problém se častěji objevuje ve vyloučených lokalitách a skupinách lidí závislých na opiátech. U smrtelných intoxikací také často evidujeme kombinaci s léky, například s benzodiazepiny," uvedla mluvčí Lucie Šmoldasová pro deník Echo24.

SOUVISEJÍCÍ: Kontroverze kolem Sbormistra. „Není to fikce, ale realita a bolest. Zvažte nominaci na Oscary“

Fentanylové náplasti se většinou získávají od nemocných uživatelů či nemocných příbuzných, kteří je mají na předpis. Mezi další zdroje patří únik z farmaceutické distribuce nebo ze zdravotnických zařízeních. Uživatelé drog je pak hledají v popelnicích v okolí nemocničních zařízení, nebo přímo od oprávněných pacientů. Narkomané následně náplasti vyvařují a látku aplikují nitrožilně. Během tohoto procesu nelze odhadnout množství účinné látky, což může lehce způsobit předávkování.

Fentanyl ale není jedinou látkou, která znepokojuje protidrogové experty. „Nově se v ČR objevují i jiné typy syntetických opioidů, například nitazeny nebo spiropiperidiny,“ upozorňuje Šmoldasová. Tyto látky bývají objednávány přes internet a označeny jako „research chemicals“, tedy chemikálie určené pro vědecké účely, nikoliv ke konzumaci. Přesto je uživatelé zneužívají – a často se fatálními následky. „Smrt může způsobit dávka velikosti zrnka soli,“ varuje Šmoldasová.

Z hlediska demografie jde podle Národní protidrogové centrály především o osoby již závislé na opioidech. Nejčastěji tedy nejde o experimentující mládež, ale o skupiny se silně rozvinutou závislostí. Droga se šíří zejména v prostředí sociálně vyloučených lokalit, často z druhotného trhu – například prostřednictvím zbylých náplastí po zemřelých pacientech nebo úniky ze zdravotnických zařízení.

Policie ani celní správa zatím nezaznamenaly dramatický nárůst záchytů fentanylu nebo jeho derivátů. Pokud k nim dochází, pak obvykle ve formě malých zásilek objednaných přes internet nebo darknet. V porovnání s USA, kde se fentanyl stává masově dostupnou drogou s obrovským dopadem na veřejné zdraví, je český trh zatím relativně malý a částečně saturovaný substituční léčbou.

„Pravděpodobnost amerického scénáře v ČR je podle našeho názoru velmi nízká, protože ČR je malým opiátovým trhem,“ říká Šmoldasová. Klíčovým faktorem je podle ní přístupnost substituční léčby – metadonových a buprenorfinových programů, které pomáhají lidem zvládnout závislost bez nutnosti užívání nelegálních látek.