Stát hospodařil se schodkem 214,1 miliardy, podle Stanjury nepřesáhne letošní limit

Státní rozpočet hospodařil po červenci se schodkem ve výši 214,1 miliard korun. Deficit tak druhý měsíc po sobě klesl. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 253,1 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům hospodaření uvedl, že předpokládá, že pozitivní trend bude pokračovat. Na celý rok je schválen schodek ve výši 295 miliard, což se při škrtech ve výši asi 20 miliard podle Stanjury podaří dodržet.

„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ sdělil k pokladnímu plnění za červenec Stanjura.

Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta. Příjmové straně rozpočtu pomáhá vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce.

Za meziročním zhoršením salda o 21,4 miliard korun stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+75,1 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+51,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+11,9 mld. Kč) či vyšší investice (+12,7 mld. Kč). Růst daňového inkasa (+68,1 mld. Kč) byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 13,4 miliard z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun, schodek by měl činit 295 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) o víkendu uvedl, že „je velmi pravděpodobné, že se podaří schválený schodek udržet“. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Ministr Stanjura v polovině července mluvil o tom, že je „velká šance“ schodek udržet. Ministerstvo financí na dotaz deníku Echo24 v době vydání článku nevyčíslilo, o jakou procentuální pravděpodobnost se jedná.

Expert: Schodek přesáhne schválenou výši o desítky miliard

Zcela opačný názor má hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. K tomu, že schodek státního rozpočtu druhý měsíc po sobě klesá, Peterka pro Echo24 řekl, že je jedním dechem nutné poukázat na pokles schodku mezi červnem a červencem, který činil pouze 1,3 miliardy korun. „Pro srovnání lze uvést, že schodek rozpočtu z května na červen klesl o zhruba 56 miliardy, kdy výrazně pomohla finanční injekce z EU a příjem z korporátních daní. Záchranné lano v podobě finanční injekce z prostředků EU přišlo i v červenci,“ uvedl Peterka.

„Přijde ale v srpnu i v září, což výrazně pomůže příjmům rozpočtu. V srpnu se bude jednat o velmi vysoké příjmy do státního rozpočtu z dividend ČEZ. V září je dále termín splatnosti zálohy daně z neočekávaných zisků za první tři čtvrtletí letošního roku, kde není stále jasná výše příjmu z této daně. Původní odhady výnosu této daně jsou podle všeho přehnané. I tak lze předpokládat z pohledu salda státního rozpočtu zásadní příjem,“ řekl Peterka.

Ministrem Stanjurou jsou avizované škrty v provozních výdajích, objemu peněz na platy a v národních dotačních titulech. Pokud by vláda neudělala nic, letošní schodek by činil podle ministra kolem 320 miliard korun. Zbývajících několik miliard korun úspor bude možné podle něho vyřešit v posledním letošním čtvrtletí.

Peterka podle svých slov osobně víru Stanjury a Fialy nesdílí a předpokládá, že schodek rozpočtu úroveň 295 miliard vzhledem k předpokládanému vývoji výdajů a příjmů přesáhne o desítky miliard. „Snahu vlády splnit slíbenou úroveň deficitu rozpočtu velmi oceňuji a pokud se jí tento těžký úkol zadaří, tak s radostí zatleskám. Potlesk to bude ale hořkosladký, protože deficity českého státního rozpočtu na úrovni 300 miliard korun nejsou ani zdaleka radostnou zprávou,“ říká Peterka s tím, že vzhledem k situaci v posledních dvou letech lze ale tentokrát přimhouřit oko. „Věřme, že vláda bude pokračovat v tlaku na konsolidaci státního rozpočtu a v dalších letech budou deficitu schodku klesat směrem k úrovním, které byly před pandemií běžné,“ dodal Peterka.

Podobně hovořil i člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Ten v České televizi řekl, že dodržení deficitu je nepravděpodobné. „Já si myslím, že by vláda a ministerstvo financí musely přistoupit k dalším škrtům na výdajové straně nad rámec těch, které se již plánují. Bez nich bude velmi náročné, aby se podařilo dosáhnout rozpočtového schodku, protože ty problémy, které se vynořily v první polovině letošního roku jsou v řádu desítek miliard korun na příjmové i výdajové straně,“ řekl Marek.

Pomoci mají zmíněné dividendy polostátní společnosti ČEZ, které se začínají vyplácet v úterý. Stát, jako největší akcionář, by tak měl dostat na účet 54 miliard korun, což je historicky nejvyšší jednorázová platba od české firmy státu. Částečně by v druhé polovině roku mohl pomoci i růst spotřeby domácností, ten ale zatím podle pondělních dat ČSÚ stagnuje. Inkaso ze zmíněné daně z neočekávaných zisků se bude podle MF odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tedy ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy).

Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Byl třetí nejvyšší v historii Česka po letech 2021 a 2020.