Hrozba pro NATO. Do pěti let by mohlo být u finských hranic třikrát více ruských vojáků

Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.

Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.

"Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován," řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. "Musíme být ostražití," dodal.

Podle Turunena by se počet ruských vojáků v blízkosti Finska mohl oproti období před válkou na Ukrajině zdvojnásobit až ztrojnásobit zejména v přilehlé ruské oblasti Karélie; stávající jednotky na Kolském poloostrově a v okolí Petrohradu by Rusko zřejmě posílilo.

Ruský ministr obrany v prosinci 2024 prohlásil, že Moskva musí být v příštím desetiletí připravena bojovat proti NATO v Evropě. Rusko zahájilo svou rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022.